Jedovatý chřestýšovec mangšanský v Zoo Praha: Ptáky loví na ocásek!

Zavrtí ocáskem, chňapne po opeřenci, zatne do něj obrovské zuby, rozevře chřtán a už sousto putuje do jeho dlouhého těla. Pak několik týdnů tráví. Tak hoduje v Zoo Praha chřestýšovec mangšanský.
Jeden z nejjedovatějších hadů na světě umí dát chovatelům najevo, kdy by si dal něco k jídlu. Začne vrtět ocáskem. To souvisí s jeho zvláštní technikou lovu. Při něm je zcela v klidu a svým zbarvením, připomínajícím lišejník, splývá s okolím. Pro ptáky, kterými se živí, je tak téměř neviditelný. „Když má hlad, vytáhne nápadný ocásek, který má jinak schovaný pod sebou. Je jasně zelený se žlutou špičkou na konci. Chřestýšovec ho při lovu dá před tlamu a vrtí s ním. Vypadá to, jako když se svíjí housenka,“ popisuje lov kurátor chovu plazů Petr Velenský. Tak chřestýšovec trpělivě čeká ptáka, který se nechá falešnou housenkou zlákat.
Kloub na pérku
Jak do sebe chřestýšovec celou čtvrtkilovou křepelku japonskou dostane? Kosti lebky má mimořádně tenké a ohebné. Navíc klíčová zakloubení tlamy jsou volná, nahraditelná vazivem. Je to, jako by byl kloub na pérku. Při polykání má spodní a horní čelist v podstatě vykloubené. Funkci kloubu nahradí v tom okamžiku vazy.
Co chytí, nepustí
Chřestýšovec mangšanský má druhé nejdelší zuby ze všech jedovatých hadů. Bez nich by nepřežil. Žije na strmých svazích pohoří Mangšank v Číně. Na rozdíl od jiných hadů, kteří pustí do kořisti jed a pak ji dohledávají, musí jedové zuby chřestýšovce projít peřím ptáka a pak ho držet, dokud nezemře, aby ho mohl rovnou pozřít. Pokud by kořist pustil, svalila by se ze svahu dolů a přišel by o ni.
Musí ho oklamat
V zoo chřestýšovec dostává křepelky japonské. Protože ho chovatelé nekrmí živými, musí ho obelstít. „Reaguje na pohyb. Podáváme mu křepelku podávkami a předstíráme, že přiletěla na jeho ocásek. Instinktivně na ni zaútočí a vezme si ji,“ vysvětluje Velenský.