Velikonoční tradice: Ženy dostaly metlou... pak přišla odplata | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 29. března 2024

Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt

Velikonoční tradice: Ženy dostaly metlou... pak přišla odplata

Zatímco dnes chodí koledovat hlavně muži ...v minulosti se běžně role prohazovaly.
Zatímco dnes chodí koledovat hlavně muži ...v minulosti se běžně role prohazovaly. (Foto avčr, ara)

Koledování na Velikonoční pondělí se pořádně změnilo! Ještě v 17. století se po pár dnech role prohodily. Ženy vyrazily vyšlehat muže a chtěli od nich vejce...

Senzační zmínku o české tradici tehdy do světa rozšířil italský lékař Guarinoni. V roce 1610 byl během Velikonoc v Praze a nemohl uvěřit svým očím… „Nejprve měli muži šlehat ženy a pár dní poté zase ženy muže. Cílem bylo získat od druhého pohlaví velikonoční vejce. Důkazy o krášlení velikonočních kraslic jsou ale až z 18. století,“ vysvětluje Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd ČR. Samotné koledování je ale prokazatelně ještě starší, první písemné zmínky pochází ze 14. století, kdy se podle svědectví kazatele Konráda Waldhausera (1326 – 1369) měli manželé navzájem šlehat metlami nebo rukou.

Etnolog Pavel Horák: Pohani Velikonoce neznali! 

Podle etnologa Pavla Horáka se dá podobnost oslavy křesťanských Velikonoc hledat u židovského svátku Pesach. Už kvůli beránkovi, jenž je symbolem pro obojí. I když pokaždé z toho vyjde jinak...

Slavili Velikonoce už pohané?

„Co se týče předkřesťanských oslav této doby, minimálně v českých zemích pro jejich existenci nemáme žádné důkazy. Nemáme ani zprávy o tom, že by Keltové či Slované nějak slavili jarní rovnodennost jako specifický bod v roce. Jako důležitější body v roce se ukazují konec května, tedy dnešní čarodějnice, a pak zejména letní slunovrat.“

Takže jsou spojené až s křesťanstvím?

„Podobnost se dá najít u židovského svátku Pascha neboli Pesachu. Stejně jako křesťanské Velikonoce odkazuje na nový život, počátek. Pro židy je Pesach spojen s exodem z Egypta a hledáním místa pro život, nové země. Společným symbolem obou svátků je pak i beránek.“

Vnímají beránka židé i křesťané stejně?

„V případě křesťanských a židovských tradic má poněkud jiný význam. Židé při slavení Pesachu krev beránka obětovali Hospodinu a další den jedli pečeni z tohoto zvířete. Křesťané zase považují Ježíše za beránka božího, který se obětoval pro celé lidstvo.“

Židovský kalendář je lunární. Proto jsou Velikonoce pohyblivé?

„Původně se Ježíšovo zmrtvýchvstání mělo dokonce připomínat a slavit každou neděli. Ale od poloviny druhého století se doba slavnosti Velikonoc stala předmětem sporů v církvi, které ukončil až první ekumenický koncil v Nikáji v roce 325. Určil, že oslava Velikonoc bude vždy první neděli po prvním jarním úplňku, tedy po jarní rovnodennosti, která připadá většinou na 20. nebo 21. března.“

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.