Velikonoční tradice: Ženy dostaly metlou... pak přišla odplata
Koledování na Velikonoční pondělí se pořádně změnilo! Ještě v 17. století se po pár dnech role prohodily. Ženy vyrazily vyšlehat muže a chtěli od nich vejce...
Senzační zmínku o české tradici tehdy do světa rozšířil italský lékař Guarinoni. V roce 1610 byl během Velikonoc v Praze a nemohl uvěřit svým očím… „Nejprve měli muži šlehat ženy a pár dní poté zase ženy muže. Cílem bylo získat od druhého pohlaví velikonoční vejce. Důkazy o krášlení velikonočních kraslic jsou ale až z 18. století,“ vysvětluje Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd ČR. Samotné koledování je ale prokazatelně ještě starší, první písemné zmínky pochází ze 14. století, kdy se podle svědectví kazatele Konráda Waldhausera (1326 – 1369) měli manželé navzájem šlehat metlami nebo rukou.
Etnolog Pavel Horák: Pohani Velikonoce neznali!
Podle etnologa Pavla Horáka se dá podobnost oslavy křesťanských Velikonoc hledat u židovského svátku Pesach. Už kvůli beránkovi, jenž je symbolem pro obojí. I když pokaždé z toho vyjde jinak...
Slavili Velikonoce už pohané?
„Co se týče předkřesťanských oslav této doby, minimálně v českých zemích pro jejich existenci nemáme žádné důkazy. Nemáme ani zprávy o tom, že by Keltové či Slované nějak slavili jarní rovnodennost jako specifický bod v roce. Jako důležitější body v roce se ukazují konec května, tedy dnešní čarodějnice, a pak zejména letní slunovrat.“
Takže jsou spojené až s křesťanstvím?
„Podobnost se dá najít u židovského svátku Pascha neboli Pesachu. Stejně jako křesťanské Velikonoce odkazuje na nový život, počátek. Pro židy je Pesach spojen s exodem z Egypta a hledáním místa pro život, nové země. Společným symbolem obou svátků je pak i beránek.“
Vnímají beránka židé i křesťané stejně?
„V případě křesťanských a židovských tradic má poněkud jiný význam. Židé při slavení Pesachu krev beránka obětovali Hospodinu a další den jedli pečeni z tohoto zvířete. Křesťané zase považují Ježíše za beránka božího, který se obětoval pro celé lidstvo.“
Židovský kalendář je lunární. Proto jsou Velikonoce pohyblivé?
„Původně se Ježíšovo zmrtvýchvstání mělo dokonce připomínat a slavit každou neděli. Ale od poloviny druhého století se doba slavnosti Velikonoc stala předmětem sporů v církvi, které ukončil až první ekumenický koncil v Nikáji v roce 325. Určil, že oslava Velikonoc bude vždy první neděli po prvním jarním úplňku, tedy po jarní rovnodennosti, která připadá většinou na 20. nebo 21. března.“
