Odpad? Ne, poklad!

Na pravěký poklad narazil v lese na hraně strmé rokle. Místo bylo rozryté od zvěře a ze země byl vidět kus drátu, který považoval za pytlácké oko. Když se ho snažil dostat ven, postupně vytáhl devět sobě podobných smotků žluté barvy. Domníval se, že jde o odpad. Odnesl je domů a chtěl vyhodit, když všiml, že konce drátů jsou zdobené.

Čtvrt kila krásy
Smotky předal nálezce pracovníkům muzea v Náchodě, kteří na jaře objevený poklad o váze 257 gramů podrobili několikaměsíčnímu zkoumání. Ukázalo se, že jde o tzv. nekonečné spirály vytvořené z dvojitého drátu ukončeného na každém konci očkem a pocházející z mladší doby bronzové z období lužické kultury či kultury popelnicových polí. „Sedm spirál váží 28 až 32 gramů, zbývající dvě jsou lehčí, přičemž jedna není kompletní,“ popsal archeolog z Náchoda Jan Košťál.

Dostane nálezné?
Nálezce zlatého pokladu zažádal o nálezné, o jehož přiznání a výši rozhodne královéhradecký krajský úřad na základě posudku puncovního úřadu. Cena zlata by při výkupu dělala něco přes 200 000 Kč, ovšem tu konečnou musejí určit znalci.

Kdo zlato zahrabal?
Je pravděpodobné, že spirály vznikly se stejné dílně a ve stejnou dobu. „Mohlo se jednat o polotovar určený k dalšímu zpracování či jako předmincovní platidlo,“ uvedl Jan Košťál. Záhadou zřejmě zůstanou i okolnosti jejich uložení. Lze jen spekulovat, že spirály mohly být obětinou k uctění slunečního božstva a to vzhledem k tomu, že se našly na východní straně svahu.

Výjimečný nález
Objevy pravěkého zlata jsou známé, rozhodně se ale nedá ale mluvit o častých nálezech. Obvykle se přitom našly spíše jen malé úlomky o váze pár gramů. Zlaté spirály z Náchodska proto patří k výjimečným množstvím i zachovalým stavem. Z toho lze usuzovat, že zřejmě nebyly dlouho v oběhu a v zemi skončily brzy po vyrobení.

Víte, že...
...nalezené spirály jsou z přírodní slitiny zlata a stříbra, přičemž zlato tvoří 83 až 85 procent kovu, tedy mají ryzost cca 20 karátů?