Stravou k lepšímu žití...
Věděli jste, že ke dlouhému a zdravému životu se můžete také »projíst«? Stále více vědeckých studií nám potvrzuje, že v otázce vysokého věku spojeného s dobrou fyzickou i psychickou kondicí nehraje roli pouze genetika, ale také náš každodenní jídelníček. Kromě vyváženého poměru bílkovin, sacharidů a tuků a dostatku vitaminů a minerálních látek, je důležité do něj pravidelně zařazovat také porci kvašených a klíčených potravin. Ty totiž zásadním způsobem ovlivňují zdraví střev, a tím i celkovou imunitu…
Ruku v ruce
Strava je sice jedním z nejmocnějších nástrojů proti stárnutí, ale nesmíme zapomínat, že jde jen o část celkové skládačky. Naše tělo i mysl stárnou z mnoha důvodů a moderní výzkumy nám odhalují, jak je můžeme ovlivnit. Jedním z velkých témat je buněčná senescence neboli stav, kdy se buňky »zaseknou«, přestanou se dělit a začnou škodit okolní tkáni. Vědci je přezdívají »zombie buňky« a hledají cesty, jak je odstranit nebo zablokovat jejich negativní vliv. Důležitou roli hraje metabolická regulace, což představuje stav, jak naše tělo hospodaří s energií. Studie potvrzují, že mírné snížení příjmu kalorií nebo přerušovaný půst dokážou zpomalit stárnutí a podpořit dlouhověkost. Stejného efektu se vědci snaží dosáhnout i pomocí látek, které tyto procesy napodobují. Velkou pozornost si zaslouží i autofagie, přirozený proces buněčné »recyklace«, který odstraňuje poškozené části buněk a umožňuje jim fungovat lépe. S věkem se zpomaluje, a proto se hledají cesty, jak ji stimulovat například pohybem, půstem nebo vhodnými látkami ve stravě. Moderní věda se také dívá epigenetiku, tedy to, jak se naše geny zapínají a vypínají. Dokonce již lze měřit i tzv. epigenetický věk a sledovat, jak naše životní stylové volby mohou biologické hodiny zpomalit. A nakonec nesmíme zapomenout na pohyb a psychickou pohodu. Pravidelná fyzická aktivita podporuje zdraví srdce, svalů i mozku. Stejně důležité jsou však kvalitní vztahy, sociální vazby a duševní klid, kdy studie ukazují, že lidé s pevným sociálním zázemím a optimistickým přístupem k životu žijí déle a zdravěji.
Malé, ale důležité kroky
Nemusíte se hned stát přeborníkem na fermentaci a hned kvasit všechno, co vám přijde pod ruku. Začněte postupně a vědomě zařazovat do svého jídelníčku potraviny, které vaše střeva ocení, a naopak vyřazovat to, co tělu škodí.
· Jednou denně zařaďte do jídelníčku malou porci fermentované potraviny. Může to být kysané zelí, jindy na svačinu kefír či zakysaný ovesný nápoj.
Používejte i různé druhy klíčených potravin. Jednou si můžete posypat polévku klíčenými lupínky červené čočky, jindy si do snídaňové kaše přidejte klíčené vločky a další den si k večeři připravte luštěninový humus z klíčených hrachových lupínků.
· Doplňujte vlákninu. Střevní bakterie ji doslova milují, navíc zpomaluje uvolňování cukrů do krevního oběhu, snižuje glykemický index jídla a příznivě ovlivňuje udržování optimální hladiny krevního cukru. Najdete ji například v celozrnných obilovinách, luštěninách, zelenině a ovoci.
· Omezte konzumaci ultrazpracovaných potravin, jednoduchých cukrů a červeného masa, jelikož tyto potraviny podporují zánět v těle.
· Nezapomínejte na dostatečnou hydrataci. Voda pomáhá správnému fungování střev a odplavení všech škodlivin. Naopak dehydratace vede mj. k zadržování vody v těle a k hormonálním výkyvům.
· Omezte, ideálně vypusťte alkohol. Pokud je tělo zaměstnané jeho odbouráváním, nemá kapacitu věnovat se jiným důležitým činnostem. Navíc škodlivé účinky etylalkoholu, který se v něm nachází, můžeme pozorovat už při relativně nízkých dávkách.
· Hlídejte si konzumaci soli. Skrytá sůl v potravinách tvoří až 70 % v našem příjmu soli. Denní příjem soli by měl být 5 až 6 g denně pro zdravého člověka.
· Dodržujte energetickou bilanci. Pokud přijmete více energie, než vydáte, vystavujete se riziku nadváhy a obezity, které jsou spouštěčem rozvoje dalších onemocnění.
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 41.
