Podzimní ochlazení přináší začínající sezónu respiračních chorob...
V posledních týdnech podzim udeřil plnou silou. Ochladilo se, museli jsme vytáhnout teplejší svršky a vyrovnat se s kratšími dny. Sluníčka je méně, což neznamená jen ochlazení, ale i nižší hladinu vitaminu D v našem těle a nižší obranyschopnost organismu proti onemocněním. Proti běžnému nachlazení, ale i dalším nemocem mohou pomoci doplňky stravy a zdravá životospráva. Spolehlivou ochranou proti těžkému průběhu chřipky a covidu 19 je také očkování.
Připomeňme si
Chřipka je jedno z nejčastějších infekčních onemocnění v Česku. Obvykle se projeví náhle z plného zdraví. Rychle nastupuje vysoká horečka přes 39 °C, výrazná je bolest hlavy, bolesti svalů a kloubů, suchý dráždivý vyčerpávající kašel. Méně časté je kýchání, bolest v krku a rýma. Horečka obvykle do 3 dnů klesne, postupně mizí i další příznaky. K uzdravení dojde cca do týdne. Kašel trvá nejdéle, rychlá únavnost může trvat i několik týdnů od uzdravení. Podobné jsou projevy i u covidu 19, záleží však i na jeho mutaci, někdy se u něj přidává i ztráta chuti a čichu, případně další příznaky.
Hrozba nejen pro seniory
Onemocnění jako takové představuje významnou zdravotní hrozbu především pro seniory a chronicky nemocné, těžký průběh onemocnění však může postihnout kohokoliv. Ohroženou skupinou jsou i těhotné ženy či malé děti. „Za 12 týdnů poslední chřipkové epidemie v ČR vyhledalo praktického lékaře s akutní respirační infekcí, včetně chřipky, celkem více než dva a čtvrt milionu osob, v 539 případech byla nutná hospitalizace v režimu intenzivní péče a zaznamenali jsme také 156 úmrtí přímo způsobených chřipkovou infekcí,“ shrnuje minulou sezónu MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu. Podle něj v ČR ročně zemře na následky chřipky více než tisíc lidí, zejména starších věkových skupin. „Skutečný dopad bývá ještě vyšší, než uvádějí statistiky, protože chřipka často spouští komplikace jiných onemocnění,“ doplňuje MUDr. Kynčl. Chřipka často zhoršuje astma, chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), plicní hypertenzi či rozedmu plic, ale i některá autoimunitní onemocnění, jako jsou alergie. Riziková je i pro pacienty s onemocněním srdce a cév. Riziko těžkého průběhu chřipky také roste s věkem, ale není pravda, že se týká výhradně seniorů. Nebezpečné komplikace hrozí i mladším lidem s oslabenou imunitou nebo chronickým onemocněním, a zvlášť ohroženou skupinou jsou také těhotné ženy a malé děti.
Může se zkomplikovat
Chřipku, ale i covid 19 může často zkomplikovat zápal plic, který je obvykle virového původu, může však být i bakteriální. Projevem je zimnice a vysoká horečka až 41 °C, dušnost, bolest na prsou a vykašlávání zeleného hlenu. Kašel trvá velmi dlouho a je čím dál intenzivnější, navzdory podávání léků proti kašli. Někdy může docházet k nadměrnému pocení, zrychlenému dýchání a tepu, bolestem hlavy a svalů, nechutenství či průjmům a zvracení a sníženému zásobení tkání kyslíkem, které se může projevit modráním prstů a periferií.
Proč jsme méně odolní
Imunita je schopnost organismu bránit se cizorodým látkám, které do něj pronikají z vnějšího prostředí. Jde o rozsáhlou síť buněk a tkání, které neustále chrání naše tělo proti patogenům. Dokáže rozlišit vlastní buňky od cizích a rozpoznat mrtvé nebo poškozené buňky. Za imunitu jsou zodpovědné různé typy bílých krvinek, leukocytů, které se pohybují v krevním řečišti. „Lidské tělo je v chladnějších obdobích roku náchylnější k prochladnutí. Chlad často snižuje i prokrvení sliznic dýchacích cest, což vede k lokálnímu oslabení imunity v těchto částech těla, a tyto sliznice, zejména v nose a nosohltanu, se potom stávají otevřenou branou vstupu virů a bakterií do lidského organismu,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Pinterová z laboratoře SYNLAB. K šíření nemocí přispívá v chladných dnech i vyšší koncentrace lidí v uzavřených prostorech a také nižší hladina vitaminu D v krvi.
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 42.
