JAK DRŽET STRES NA UZDĚ?
Stresové hormony, jako jsou kortizol, adrenalin, noradrenalin a další, řada z nás vnímá jako něco špatného, co by se nám těle vlastně tvořit nemělo, abychom zůstali zdraví. Pravda je však jiná! Přítomnost malého množství v krvi je naopak potřebná. Pomáhají nám také zvládat nenadálé emočně vypjaté situace, leknutí, nebo fyzickou zátěž. To vše je v pořádku a po tom, co stresová situace odezní, se vše vrací do normálu. Problém nastává až ve chvíli, kdy jsme ve stresu dlouhodobě. Pak jsou dlouhodobě vyšší i hladiny těchto hormonů v těle, a to nám může způsobovat řadu zdravotních problémů. Jak mít stresové hormony v normálu? Které nemoci může zvýšená hladina způsobovat? Nejen na tyto otázky odpoví naši odborníci.
Co je stres?
Jde o soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější změny narušující normální fungování organismu. Ne vždy se jedná o škodlivý jev. Jako pozitivní stres můžeme označit silné emoce, například velkou radost, či očekávání nějaké události atd. Negativní stres je reakcí na záporné podněty jako např. přetížení, zoufalství, bezmoc, ztráta. Stresová reakce je automatická poplachová reakce, tj. navození stavu pohotovosti. Do krve se v první fázi vyplavují hormony kortizol, adrenalin a noradrenalin, z jater se do krve uvolňuje glukóza, zužují se cévy, zvyšuje krevní tlak, hladina cholesterolu v krvi a krevní srážlivost a zrychluje se srdeční činnost. Naopak se utlumuje činnost trávicí soustavy. Další fází stresové reakce je všeobecný adaptační syndrom, který připravuje organismus na delší boj. Pro energii sahá do hlubších tukových zásob a vyplavují se např. endorfiny, které tlumí bolest. Pokud dojde ke skutečnému boji nebo útěku (například i při sportu), všechny látky vyplavené do krve se spotřebují a následuje fáze uvolnění. U většiny z nás ale v případě stresu nedojde k fyzickému boji o přežití nebo útěku a hormony, cukry a další látky vyplavené do krve se nespotřebují, ale hromadí se stejně jako emoce, kterým nebyl dán průchod. Pokud nenajdeme způsob, jak stres uvolnit, vzniká chronický stres, který může vést až k vyčerpání, kdy už se nejsme schopni na dlouhodobý stres adaptovat. „Chronický stres je vždy toxický. Negativně ovlivňuje nejen naši psychiku, ale má přímý dopad na stárnutí buněk. Řada výzkumů prokázala, že stojí za propuknutím mnoha nemocí,“ upozorňuje psycholožka Šárka Miková, autorka Teorie typů. Chronický stres může také zhoršit stávající zdravotní potíže.
Stresové hormony
V malých dávkách stresové hormony fungují skvěle a pomáhají nám zvládnout náročné situace. Když je ale tělo vystaveno stresu dlouhodobě, může jejich vysoká hladina přispívat k hormonální nerovnováze a vzniku zdravotních potíží. Hlavní a nejdůležitější z nich jsou kortizol, adrenalin a noradrenalin. Kortizol je hormon produkovaný nadledvinkami a jeho cílem je udržení energie po delší dobu. Jeho vlivem dochází ke ztlumení účinku inzulinu a následně zvýšení hladiny cukru v krvi, aby byla energie snadno dostupná. Kromě toho podporuje ukládání tuku, zejména v oblasti břicha, kde jsou tukové zásoby více přístupné jako případný zdroj energie. Adrenalin je produkován nadledvinkami a zajišťuje rychlou reakci na stresovou situaci, zrychlí se tep, rozšíří zornice, zlepšuje se průtok krve do svalů a mozku, uvolní se energie. Noradrenalin se uvolňuje při stresu v nadledvinkách, v mozku a z nervových zakončení sympatiku, a stejně jako adrenalin působí okamžitou reakci, zvýšení krevního tlaku, tepu a uvolnění glukózy, a navíc zvyšuje bdělost, koncentraci a pozornost.
O účincích konkrétních hormonů a nemocech, které může způsobit jejich vyšší hladina v krvi, čtěte v tištěném APŽ číslo 40.
