Stresové hormony potřebujeme k životu, ale zvýšená hladina škodí...
Stresové hormony, jako jsou kortizol, adrenalin, noradrenalin a další, řada z nás vnímá jako něco špatného, co by se nám těle vlastně tvořit nemělo, abychom zůstali zdraví. Pravda je však jiná! Přítomnost malého množství v krvi je naopak potřebná. Pomáhají nám také zvládat nenadálé emočně vypjaté situace, leknutí, nebo fyzickou zátěž. To vše je v pořádku a po tom, co stresová situace odezní, se vše vrací do normálu. Problém nastává až ve chvíli, kdy jsme ve stresu dlouhodobě. Pak jsou dlouhodobě vyšší i hladiny těchto hormonů v těle, a to nám může způsobovat řadu zdravotních problémů. Jak mít stresové hormony v normálu? Které nemoci může zvýšená hladina způsobovat? Nejen na tyto otázky odpoví naši odborníci.
1. KORTIZOL
Je to hormon, který se v našem těle aktivuje během stresových situací a pomáhá nám zvládat zátěž po delší dobu a udržovat tělo v rovnováze při stresových situacích, ať už pozitivních či negativních. Jeho nadměrné množství může dlouhodobě narušit naše zdraví.
Jak funguje: Když čelíme stresu, kortizol spouští v těle několik procesů. V první řadě posílá glukózu do krve, aby byly svaly a mozek připraveny reagovat. Dále zvyšuje krevní tlak a tělo je připraveno bojovat nebo utéct. Dočasně také snižuje činnost imunitního systému a trávicí soustavy, aby šetřil energii pro důležitější úkoly. Jakmile stresová situace odezní, tělesné procesy se postupně vrací do normálu. Toto vše se skvěle hodilo v dřívějších dobách, kdy lidé více bojovali o přežití. V moderním světě se působí kortizol pozitivně např. při sportovním výkonu. Problém nastane, když hladina kortizolu zůstává dlouhodobě vysoko, což se kvůli chronickému stresu v moderním životě děje poměrně často. Při chronickém stresu je hladina kortizolu dlouhodobě zvýšená a přirozené procesy v těle nejsou v rovnováze, proto se mohou objevit zdravotní problémy.
Zdravotní potíže při zvýšené hladině
První příznaky nadměrné hladiny kortizolu, které na sobě můžeme vypozorovat sami, jsou zejména únava a vyčerpání, i když je spánku dostatek. Dále je to přibírání nebo hubnutí, které je patrné hlavně v oblasti břicha, nespavost nebo problémy s usínáním, častá nachlazení, úzkost a změny nálad.
* Oslabená imunita: Vysoký kortizol oslabuje imunitní reakce, tělo se stává náchylnějším k infekcím, zánětům a dalším onemocněním. V praxi budete častěji nemocní.
* Narušení rovnováhy pohlavních hormonů: Nadbytek u mužů snižuje produkci testosteronu, což může vést k poklesu libida, únavě, snížení svalové hmoty, někdy až depresím. U žen to způsobuje snížení hladiny progesteronu a následně zvýšení produkce estrogenu. Dlouhodobá estrogenová dominance u žen může způsobit různé problémy, jako jsou únava, zimomřivost, vypadávání vlasů, deprese, předčasná menstruace, poruchy plodnosti, premenstruační syndrom, endometrióza, myomy, polycystické vaječníky, přibírání na váze, zvlášť tuku v oblasti břicha, potíže se štítnou žlázou a onkologická onemocnění jako karcinomy prsou, děložního čípku, dělohy, či prostaty u mužů.
* Potlačení tvorby hormonů štítné žlázy: Pokud tento stav přetrvává dlouhodobě, může vést ke vzniku hypotyreózy – snížení funkce štítné žlázy.
* Chronické zvýšení hladiny cukru v krvi: To zvyšuje riziko vzniku diabetu 2. typu a dalších metabolických poruch.
*Narušení spánkového cyklu: Zvýšené hladiny kortizolu zejména večer narušují produkci melatoninu, hormonu zodpovědného za kvalitní spánek.
* Rozklad svalové tkáně: Tělo začne využívat aminokyseliny ze svalů k tvorbě glukózy pro další energii. Tímto se snižuje svalová hmota, což dále zpomaluje metabolismus a může vést k oslabení tělesné síly. Naproti tomu může docházet ke zvýšenému ukládání tuku, zvlášť v oblasti břicha.
* Zpomalení metabolismu: Kortizol tlumí činnost trávicí soustavy, což znamená zpomalení metabolismu. To je obvykle důvodem, proč se většině lidí nedaří zhubnout, jsou-li ve stresu. Chronický stres také zvyšuje chuť na nezdravé jídlo. To vše může vést k přibývání na váze i vzniku metabolických poruch, např. střevní kolitidy, diabetu druhého typu, dráždivého tračníku a dalších.
* Psychické problémy: Úzkost, vyčerpání nebo časté změny nálad jsou také často spojeny s chronicky vysokým kortizolem. Často přerůstají v depresivní stavy či deprese. „Deprese je duševní nemoc a je proto třeba odlišit ji od depresivních stavů. Deprese se projevuje jako přetrvávající smutek, špatná nálada, snížený zájem cokoliv podnikat nebo absence radosti z oblíbených aktivit, pokles energie, zvýšená únava a celkově snížený elán,“ říká klinická psycholožka Mgr. Anna Říhová z kliniky Psyon. Podle odborníků se jedná o depresi tehdy, když uvedené stavy trvají alespoň dva týdny.
2. ADRENALIN
Jinak také epinefrin patří spolu s noradrenalinem mezi katecholaminy, které jsou vylučovány dření nadledvin a ovlivňují nervový systém.
Jak funguje: Tento hormon se normálně vyskytuje v krevním řečišti v nepatrném množství. Při stresu se ho vylučuje větší množství a tělo se připravuje na fyzickou zátěž, tedy boj či útěk. Adrenalin stimuluje srdeční činnost, usnadňuje přísun krve do svalstva a mozku, zužuje krevní vlásečnice, zvyšuje krevní tlak, uvolňuje cukr uložený v játrech, a vyvolává relaxaci určitého svalstva, které není ovládáno vůlí, zatímco v jiných svalech vyvolává napětí. Jakmile stresová situace odezní, tělo adrenalin přestane produkovat a vrací se na normální hladinu. Po skončení stresové, nebezpečné, vzrušující nebo fyzicky namáhavé akce tělo naopak začne produkovat hormon endorfin. Ten tlumí pocity strachu, mírní bolesti a posiluje pocit nadšení a euforie. V krvi koluje ještě nějakou dobu po skončení stresové situace.
Zdravotní potíže při zvýšené hladině
Vyšší hladinu adrenalinu v těle můžete poznat sami. Projevuje se rychlým a nadměrným mluvením, ochabnutím obličejových svalů, třesem rukou, bušením srdce, zrychleným dechem a vyšší tepovou frekvencí, zvýšeným pocením, pocitem žízně, popřípadě zvoněním v uších.
* Vysoký krevní tlak: Při dlouhodobém stresu jsou díky vyšší hladině adrenalinu v krvi, cévy chronicky zúžené. Pro průtok rve cévami je potřeba zvýšený krevní tlak.
* Kardiovaskulární onemocnění: Při stresu dochází ke zvýšení krevního tlaku, tvorbě krevních sraženin, které mohou způsobit mozkovou mrtvici nebo infarkt myokardu. Příčinou, která stojí nejčastěji za rizikem srdečněcévních nemocí, není vysoká hladina cholesterolu, ale oxidativní stres a zánět, které až následně vedou k usazování cholesterolu v narušené cévní stěně.
* Erektilní dysfunkce u mužů a poruchy menstruačního cyklu u žen: Nadbytek adrenalinu snižuje produkci pohlavních hormonů, a to zejména testosteronu a progesteronu. V souvislosti s vysokým tlakem přichází i ztráta libida u obou pohlaví.
* Migrény: Bývají často spojeny s každodenním chronickým stresem, ale také s deficitem spánku.
* Žaludeční vředy: V důsledku nadměrné stresové aktivity dochází k vyšší produkci žaludeční kyseliny, která zvyšuje kyselost prostředí žaludku. To nahrává bolestem žaludku, zažívacím potížím, plynnosti a zácpě. Spolu s nezdravým jídlem, alkoholem či cigaretami může stres a dlouhodobě zvýšená hladina adrenalinu v krvi podpořit vznik žaludečních vředů.
* Obezita: Spolu s působením kortizolu vyšší hladina adrenalinu v krvi zpomaluje metabolismus. To může spolu s přejídáním a dalšími civilizačními vlivy mít podíl na rozvoji obezity.
* Adrenální únava: Únava nadledvin sice není lékařsky uznávanou nemocí, ale jde o soubor projevů, které se pojí s vyšší hladinou adrenalinu v krvi. Jsou to únava, přestože spíte dostatečně, problémy s usínáním, vyšší potřeba kofeinu po ránu, výkyvy nálad, pocity úzkosti, deprese, přibývání na váze nebo naopak ztráta hmotnosti, zvýšená chuť na slané, slabost, nižší krevní tlak, točení hlavy. Základem léčby je zdravá strava, pravidelný pohyb a relaxace.
3. NORADRENALIN
Jinak norepinefrin je chemicky příbuzný adrenalinu. Pomáhá udržovat normální krevní oběh a může zvyšovat krevní tlak. Je chemickým činitelem zodpovědným za přenos nervových impulsů v autonomním nervovém systému. Zdravotní potíže při jeho dlouhodobě vysoké hladině jsou obdobné jako u adrenalinu. Kromě zvýšení krevního tlaku díky zúžení krevních cév může dlouhodobě vysoká hladina noradrenalinu způsobit poruchy srdečního rytmu, bolesti na hrudi, bolesti břicha, popřípadě akutní trávicí obtíže.
O dalších stresových hormonech a jak na ně čtěte v tištěném APŽ číslo 40.
