Konec roku a Vánoce jsou krásným, ale také stresujícím obdobím…
Vánoce jsou sice svátky klidu, ale přiznejme si, že ne vždy tomu tak je. A začíná to už nyní v adventním období. Už nejméně od poloviny listopadu nás média, sociální sítě a nejrůznější reklamy zahlcují tipy na to, jak mít dokonalé Vánoce. A protože je většina z nás považuje za ty nejkrásnější svátky v roce, snažíme se je udělat opravdu perfektní. Ale za jakou cenu? Často ve snaze všechno stihnout, perfektně uklidit, upéct, vyzdobit dům a zabalit dárky, propadáme stresu, jsme nervózní, nepříjemní a odnášíme to nejen my, ale i naše okolí. Jak bychom letošní svátky mohly zvládnout v klidu, poradí naši odborníci.
O stresu
· Jde o soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější změny narušující jeho normální fungování. Ne vždy musí být škodlivý. Pozitivní stres jsou silné emoce, např. radost, či očekávání nějaké události atd. Negativní stres je reakcí na přetížení, zoufalství, bezmoc či ztrátu. Dnes se často setkáváme s chronickým stresem, kdy nervový systém sčítá emoční napětí, a to se pak hromadí. Ten pak může způsobovat pocity únavy a vyčerpání, změny nálad, omezení kontaktu s okolím, poruchy pozornosti, podrážděnost, nervozitu, pocity úzkosti a ohrožení. Může se projevovat i jako náchylnost k nemocem, kuřáci více kouří, někteří lidé mají sklon k nadužívání léků, nechutenství či přejídání, poruchám spánku a podobně.
· Pokud období plné stresu trvá příliš dlouho a my se nedokážeme úplně zklidnit, mluvíme o chronickém stresu. „Chronický stres je vždy toxický. Negativně ovlivňuje nejen naši psychiku, ale má přímý dopad na stárnutí buněk. Řada výzkumů prokázala, že stojí za propuknutím mnoha nemocí,“ upozorňuje psycholožka Šárka Miková, autorka Teorie typů. Mohou se objevit také stavy úzkosti a vyčerpání, které často přerůstají v depresivní stavy či deprese. „Deprese je duševní nemoc a je proto třeba odlišit ji od depresivních stavů. Deprese se projevuje jako přetrvávající smutek, špatná nálada, snížený zájem cokoliv podnikat nebo absence radosti z oblíbených aktivit, pokles energie, zvýšená únava a celkově snížený elán,“ říká klinická psycholožka Mgr. Anna Říhová z kliniky Psyon. Podle odborníků se jedná o depresi tehdy, když uvedené stavy trvají alespoň dva týdny.
Proč mohou být Vánoce zdrojem stresu?
Konec roku, bilancování a blížící se Vánoce, kdy se na nás ze všech stran valí tipy na dárky, pečení, úklid a výzdobu, může v mnohých lidech vyvolat pocit, že vše musí být perfektní a když to nestíháme, dostavuje se stres a pocity selhání. Psychice nepomáhá ani nedostatek denního světla, boje s nachlazením, více času stráveného ve vnitřních uzavřených prostorech, ať už doma nebo kanceláři a také nepřízeň počasí kdy se střídá zima a teplo. V neposlední řadě jsou tu rostoucí ceny potravin, energií i spotřebního zboží, se kterými se musíme potýkat.
· Přetížení
I během roku je většina lidí zahlcena úkoly, informacemi, ale i zážitky. Když k tomu přijdou Vánoce, na které se sice těšíme, ale s nimiž jsou spojeny úkoly navíc v podobě úklidu, pečení a nákupu dárků, mohou být jen dalším zdrojem stresu.
· Musíme být šťastní
Z reklam či příspěvků na sociálních sítích nabýváme dojmu, že o Vánocích máme být šťastní, a proto se snažíme dělat všechno proto, abychom byli. „Pocit štěstí je sice lékem na chronický stres, ale když si ho dáváme jako cíl, usilovně se ho snažíme naplnit, může být zdrojem velkého stresu. Pokud neodstraníme stresory, s nimiž se běžně potýkáme, pocitu štěstí nedosáhneme ani o Vánocích,“ upozorňuje psycholožka Šárka Miková.
· Jsme víc spolu
Během vánočních svátků se mnoho z nás potkává se širší rodinou. Pocit sounáležitosti s blízkými je sice prevencí chronického stresu, nicméně ne vždy tato setkání probíhají v klidu a pohodě. Vánoce se opakují každý rok a na základě zkušeností z minulých let si představujeme, jak to bude letos. „Někteří z nás už dopředu očekávají podobné problémy jako každý rok a jsou ve stavu ostražitosti. Nejenže se obávají, co se stane, oni nepříjemné situace přímo vyhlížejí a mnohdy je svým vlastním chováním sami spouští,“ pokračuje psycholožka a dodává, že jiní naopak idealisticky doufají, že letos to bude lepší, a proto mají v období svátků vyšší nároky na chování druhých lidí než v průběhu zbytku roku. Pokud se ostatní nechovají podle jejich představ, může to také působit zklamání a stres.
· Nedostatek financí
Ceny potravin i spotřebního zboží během roku narostly. Příkladem může být máslo, které se používá i k pečení cukroví. Pokud k běžným výdajům připočítáme ještě výdaje na dárky, cukroví nebo na úklidové prostředky, může to být pro mnoho domácností velký zásah do rozpočtu. Myšlenky na to, jak vše zajistit i s omezenými financemi, mohou být velkým zdrojem stresu. Řešením ale určitě nejsou nejrůznější půjčky, ty totiž plodí jen další stres.
Tipy, jak vše zvládat
· Nestresujme se stresem
To, zda situaci prožíváme jako stresovou, ovlivňuje náš postoj ke stresu. Když začneme stres vnímat i jako něco pozitivního a dokážeme se včas zklidnit, nemusí škodit. „Stresujícím událostem se zkrátka nemůžeme vyhnout, můžeme ale ovlivnit to, jak na takovou událost zareagujeme na úrovni našich myšlenek a pocitů a zda si dovolíme některé věci pustit a nestresovat se dopředu,“ doplňuje psycholožka Miková.
· Co lze a nelze ovlivnit
Pocit, že máme věci ve svých rukou, snižuje míru strachu, úzkosti a stresu. „Často si například stěžujeme na druhé. Chtěli bychom, aby změnili své chování. Jak se druzí budou chovat sice neovlivníme, ale můžeme ovlivnit naše reakce na jejich chování a také nastavení vlastních hranic,“ upozorňuje Šárka Miková a dodává, že ani o svátcích byste se neměli bát říci, co vám nedělá dobře. Pomoci může napsat si seznam věcí, které vás o Vánocích mohou stresovat, a pak zvažte, zda ze seznamu lze něco vyškrtnout. Musíte péct 25 druhů cukroví, nakoupit spousty drahých dárků, na které není dostatek peněz, nebo se scházet s člověkem, který vás vysává?
· Na vše se připravit nedá
Štěstí přeje připraveným, ale nic se nemá přehánět. Přípravy a plány jsou sice pro mnoho lidí zdrojem jistoty, ale pokud je doprovází i silné obavy typu »co kdyby«, tak spíše škodí. „Prožíváme pak negativní emoce, jako by událost, ze které máme obavy, už nastala. A když přijde něco nečekaného, nevyrovnáváme se s tím o nic lépe. Naše stresová reakce je stejná, jako bychom se nepřipravovali,“ doplňuje psycholožka.
· S čím uléháme a vstáváme
Před usnutím si promítejte zejména to, co vám za celý den udělalo radost, nezabývejte se tím, co se nepodařilo, nebo seznamem úkolů na následující den. „První chvíle po probuzení jsou také zásadní pro psychickou pohodu a prevenci chronického stresu. Zkuste odolat pokušení a nepodívat se hned na telefon nebo si v hlavě rozjet plán na to, co všechno musíte dnes stihnout. Naopak si zkuste dát dohromady tři věci, na které se dnes těšíte. Mohou to být maličkosti, ale s psychikou dovedou udělat hodně. Pozor ale na přílišná očekávání, která mohou být významným zdrojem stresu,“ doplňuje závěrem Šárka Miková.
Více tipů na zvládání stresu v tištěném APŽ číslo 49.
