Pro kondici je důležité zdravé stravování, odpočinek a také pravidelný pohyb...
Že bychom se měli hýbat v každém věku, to víme. Ne každý si však uvědomuje, proč tomu tak je. Nejde jen o zdravý životní styl. Pohyb jednou z lidských přirozeností, i když už ho nemusíme využívat k honbě za potravu nebo k útěku před predátory. V dnešní době je kompenzací sedavého způsobu života, způsobem relaxace a hlavně něčím, co nám dělá radost. Co se stane s tělem, když se dlouhodobě nebudeme hýbat? Jak si najít pro sebe tu správnou aktivitu? Jak můžeme cvičit doma i venku?
Když je ho nedostatek…
Obecně lze říci, že pohyb je proces změny polohy tělesa v prostoru. My ho ovládáme vůlí a v nějaké formě nás provází celý život. Zároveň jde o přírodou koncipovaný lék na většinu chorob. Sedavý způsob života ovlivňuje lidský organismus velmi negativně. Když nejsme aktivní, pohybový aparát a v podstatě všechny orgánové soustavy v těle nejsou dostatečně stimulovány. Postupně ochabuje svalstvo, a to jak kosterní, tak orgánové, dále se snižuje výkonnost organismu, například se zpomaluje metabolismus, klesá fyzická zdatnost, tj. svaly toho méně vydrží a jsou méně pružné a náchylnější ke zraněním. Při pohybu dochází k okysličení a prokrvení pohybového aparátu. Tak je udržován zdravý, pružný a funkční. Pokud pravidelný pohyb chybí, pohybový aparát rychleji stárne a stává se méně odolným. Mohu se dostavit bolesti zad, kloubů i deprese. V neposlední řadě je pak organismus náchylnější k rozvoji civilizačních chorob, které si představíme.
1. Nadváha a obezita
Ideální váha je něco, co se s nástupem jara dostává často do popředí zájmu. To, že máme nějaká dvě kila navíc, však nemusí nutně znamenat, že trpíme nadváhou či obezitou. V tomto ohledu nám může napovědět tzv. Body Mass Index, tedy BMI, což je v podstatě poměr hmotnosti a tělesné výšky, kdy je do určité míry zohledněn i věk. Své BMI si může spočítat každý. Váha se vydělí výškou v metrech na druhou a hned víte, zda je vaše BMI v normě, nebo ne. To nás může upozornit na možná zdravotní rizika, hlavně pokud se zadýcháváme a naše fyzická kondice je nízká. Napovědět může i obvod pasu v centimetrech, který by u žen neměl překročit 80 cm a u mužů 94 cm. Obezita je v dnešní době považována za nemoc a obézní lidé trpí řadou přidružených onemocnění.
2. Bolesti páteře a kloubů
Ve spojení s nezdravým stravováním a nadváhou může docházet k bolestem, otokům kloubů a obrušování chrupavek i v mladém věku. „Pokud vedle sebe postavíme dva konstitučně podobné jedince ale s odlišnými pohybovými a stravovacími návyky, rozhodně ten se špatnou životosprávou bude hůře regenerovat a jeho pohybový aparát bude náchylnější k obtížím. V případě úrazu bude i léčba trvat déle, kvůli zažitým špatným návykům,“ shrnuje MUDr. Miloš Barna vedoucí lékař kliniky rehabilitace, fyzioterapie a sportovní medicíny Barna Medical. Bolesti krční, hrudní nebo bederní páteře vždy souvisí s nedostatečným či nevhodným pohybem a ochabnutím i přetížením některých skupin svalů. Pokud bolí krční páteř, jsou přetíženy svaly krku a trapézy, ochablé jsou mezilopatkové svaly. Bederní páteř bolí kvůli ochablým svalům břicha a nezpevněném středu těla atd. V práci se sezení ve většině případů nevyhneme, proto je potřeba zvolit vhodnou formu pohybu, při kterém svaly posílíme i uvolníme. Při pohybu dochází také k vyplavování takzvané synoviální tekutiny, která je mazivem pro klouby. Pokud se nehýbeme, synoviální tekutiny se vyplavuje méně a klouby jsou ztuhlé a rozhýbat je dá mnohem více zabrat, a to nejen po ránu.
3. Ateroskleróza
Při tomto zánětlivém degenerativním onemocnění se do cévní stěny ukládá LDL cholesterol a triglyceridy, a tím dochází k zúžení cév jako takových. Další související onemocnění jsou ischemická choroba srdeční, mozková mrtvice nebo ischemie dolních končetin, kdy jsou nohy nedostatečně prokrvovány. Nejčastějším důsledkem aterosklerózy je pak trombóza, tj. ucpání cévy krevní sraženinou. Za tou stojí mimo jiné právě nedostatek pohybu. Velmi nebezpečná je hluboká žilní trombóza, která se nemusí zprvu projevovat žádnými potížemi. Pak ale může dojít k embolii, kdy se uvolní krevní sraženina do krevního řečiště a ucpe hluboké tepny. Někdy může dojít k přemístění sraženiny do plicnice (hlavní tepny, která vede krev do plic) nebo některé z jejích větví, a tak vzniká plicní embolie. Ta může pro pacienty skončit i během několika vteřin náhlou smrtí.
4. Vysoký tlak a nemoci srdce
Hypertenze je civilizační choroba, protože člověk má na jejím rozvoji velký podíl. Riziková je konzumace nevhodných potravin s vyšším obsahem solí, kouření, alkohol, stres a nedostatek pohybu. Někdy je označován jako tichý zabiják, protože v některých případech nemusí pacientovi vysoký tlak z počátku působit žádné potíže. Může však ukazovat na řadu onemocnění, jako jsou výše zmíněná ateroskleróza, cukrovka, onemocnění ledvin, metabolické poruchy a mnoho dalších. Může se projevit bolestmi hlavy, únavou, poruchami spánku, dušností, závratí, bolestmi na hrudi a bušením srdce, což může vyústit až v infarkt myokardu či mrtvici. Vyšší tlak často souvisí s větší nadváhou či obezitou, diabetem 2. typu a vysokým cholesterolem, kdy dochází k aterosklerotickému zúžení cév. Další komplikace hypertenze jsou demence, erektilní dysfunkce u mužů, potíže se zrakem. Z nemocí srdce jde zejména o ischemickou chorobu srdeční, a to buď chronickou (projevuje se bolestí, tlakem či pálením na hrudi při námaze), nebo akutní. Ta se projeví infarktem myokardu – náhlým ucpáním věnčité tepny, která vede krev k srdci. Srdeční sval, nebo jeho část pak přestává pracovat a odumírá. Navenek se vše projevuje bolestí, zejména na levé straně hrudníku. Je nezbytná okamžitá lékařská pomoc. Úmrtnost na infarkt je stále cca 25 %.
5. Cukrovka 2. typu
Je metabolická porucha, které vzniká převážně v dospělosti. Obvykle se pojí s nadváhou či obezitou a nezdravou životosprávou, tedy i nedostatkem pohybu. Je pro ni typická zvýšená hladina cukru – glukózy v krvi a zároveň rezistence na hormon inzulin, který snižuje hladinu krevního cukru. Kromě genetických faktorů hraje pro její vznik velkou roli vnější prostředí. Odborníci zde hovoří o tzv. sociální dědičnosti, kdy se špatné návyky rodičů, pokud jde o životosprávu, přenášejí negenetickou cestou na děti. Pro budoucí rozvoj cukrovky mohou mít tyto návyky stejný význam jako genetické vlohy. Příznaky cukrovky 2. typu nastupují plíživě. Obecně jde o žízeň, pocit hladu, i když postižený normálně jí, časté močení, únavu, hubnutí bez příčiny, časté infekce močových cest a pohlavních orgánů, špatné hojení ran, zhoršení zraku. Klíčové je změřit hladinu krevního cukru – glykémii. Léčba úzce souvisí s úpravou životosprávy a redukcí hmotnosti.
Více o pohybových aktivitách podle věku a tipy na cvičení v přírodě najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 15.
