Jak zacházet s bylinkami, aby prospívaly zdraví...

S jarem roste zájem o léčivé rostlinky. Jednak některé z nich můžeme hned z jara začít sbírat a sušit, abychom je měli připravené k užití, jednak se na jaře objevuje řada neduhů, které se ve snaze žít v souladu s přírodou snažíme zahnat právě pomocí bylinek. V zásadě na tom není nic špatného, jen bychom měli vědět, že užívání léčivek má svá pravidla a že musíme být i obezřetní. Někdy totiž mohou nadělat více škody než užitku. Jak s nimi správně zacházet, proto poradí MUDr. Ludmila Mazylkinová z Moje ambulance.
Zdravý přístup
Léčení pomocí bylinek má spoustu výhod. Ale jen v případě, že ho provádíme ve všech ohledech správně. Bylinky bychom měli mít z dobrého zdroje, nebo pokud si je sami sbíráme a sušíme, musíme to udělat podle pravidel. Každá z bylinek totiž potřebuje pro sběr, sušení a skladování něco jiného. Je tedy potřeba se předem informovat. Také užívání nesmí být nahodilé. Nejen mezi exotickými, ale i našimi rostlinkami je řada těch, které mohou vážně ohrozit náš organismus a poškodit zdraví. Důležité je i to, že některé bylinky se nesmí mezi sebou kombinovat nebo míchat dohromady s léky. „S bylinkami by se mělo zacházet jako s léky a nikdy je nepít bylinkový čaj jen tak na žízeň. Nasazovat se mají v případech konkrétních problémů,“ říká MUDr. Ludmila Mazylkinová z Moje ambulance. Ta také apeluje, abychom se vždy při užívání poradili s odborníkem, a to jak přes bylinky, tak se svým lékařem.
1. Kopřivu neužívejte dlouhodobě
Kopřiva dvoudomá je houževnatá bylina s pichlavými listy a chloupky a je často považována za plevel. Jenže staletí je využívána nejen v kuchyni, ale i jako léčivka. Sbíráme ji od března do června, potom jsou již listy tuhé a obsahy účinných látek se snižují. Také mají na jaře nejnižší obsah dusičnanů. Pokud najdete místo, kde kopřiva masivně roste, pravděpodobně to bude místo, kde je půda zasažena dusičnany ze zemědělství. Na takovýchto lokalitách kopřivu nikdy nesbíráme. Vybíráme si pro svůj sběr čistá místa v přírodě. Z kopřivy sbíráme list i nať, a to vždy jen mladé části rostlin. U kopřivy mohou být využity i kořeny a to na přípravu odvaru na vlasy.
Na co slouží: Listy a nať kopřivy obsahují velké množství vitaminu C, ale také minerální látky jako hořčík, vápník, železo a draslík. Najdeme tu také kyselinu křemičitou, která pomáhá ke kráse vlasů a nehtů, dále vitamin D, fosfor, serotonin nebo rutin. Extrakt z kořenů je možné využít ke kloktání v případě bolesti v krku. Kopřivový výluh prospívá ke správné funkci močových cest, ledvin a prostaty. Z kopřivy můžeme listovat i čerstvou šťávu a přidávat do jarních očistných kůr či zeleninových jídel. Ale pozor, tato silná šťáva není určena pro děti, těhotné a kojící ženy!
Jak může uškodit: Kopřiva se nesmí užívat dlouhodobě, ale maximálně 3 týdny, a to především kvůli draslíku. Ten sice obsahuje, ale při dlouhodobém užívání ho zároveň z organismu vyplavuje. Proto draslík musíme doplňovat. Ideální pro užívání kopřivy jsou jarní měsíce, kdy sama v přírodě roste. Pokud ji chceme používat i mimo období jejího růstu, je dobré přidat ji do směsi s dalšími bylinkami. Pozor i na žhavý sekret z kopřiv, zejména u alergiků. Do kůže se totiž dostávají látky, které se uplatňují při vzniku alergie.
Připravte si!
Nálev a čaj z kopřiv
Vrchovatou čajovou lžičku na 250 ml vody pouze spaříme, nevaříme a krátce vyluhujeme.
Odvar z kořene
Asi 20 g čerstvých kořenů omyjeme, pokrájíme na kousky, zalijeme půllitrem studené vody, necháme 10 minut vařit a 10 minut vyluhovat. Polovinu vypijeme hned, druhou polovinu slijeme do termosky a vypijeme po cca 8 hodinách. Je to starý lidový recept na čištění krve. Je vhodný při ekzému, opakovaných oparech nebo plísních nohou.
Sirup z listů
Asi 300 g čerstvých listů kopřivy zalijeme 2 litry vody a přivedeme k varu. Ihned stáhneme. Necháme 12 hodin chladnout a louhovat ve studenu. Scedíme. Kopřivovou vodu svaříme v poměru 1:1 s cukrem do hustého sirupu. Plníme do lahví. Užíváme 3x denně 1 lžíci.
Kopřivová pomazánka
Tavený sýr utřeme s trochou česneku a olivového oleje, vyšleháme s trochou smetany a vmícháme hrstečku spařených, jemně posekaných kopřiv.