Pečujte o svůj pohybový aparát!
Pohybový aparát jsou všechny části našeho těla, které nám umožňují se hýbat. Obvykle jeho fungování bereme jako samozřejmost až do doby, než nás začnou trápit bolesti nebo snížená pohyblivost. Tehdy se začíná většina z nás zajímat, co dělat, aby nás netrápila záda nebo klouby, často bolesti zaháníme prášky a neřešíme podstatu problému. Je to přitom poměrně snadné, a to pečovat o svůj pohybový aparát v každém věku a dopřát mu to, co potřebuje. Jak se tedy vyhnout problémům a bolestem? Poradí lékaři a fyzioterapeuti z kliniky Barna Medical, která se zabývá komplexní péčí o pohybový aparát.
O co jde?
Pohybový aparát je svalový a kosterní systém, který dává lidskému tělu tvar a zároveň umožňuje pohyb. Rozdělujeme jej na aktivní a pasivní složku. Pasivní složkou jsou kosti, chrupavky, klouby, vazy a meziobratlové ploténky. Aktivní složku tvoří kosterní svalovina, fascie (svalové obaly), šlachy, šlachové pochvy a tíhové váčky. Opěrný a pohybový systém má i další funkce, např. v kostní dřeni se vytvářejí červené krvinky, páteřním kanálem prochází důležitá část centrální nervové soustavy, tj. mícha a kosterní svalovina ovlivňuje metabolismus i imunitu.
Pasivní složka
* Kosti - Tvoří kostru, což je u dospělého člověka více než 200 kostí. Funkce je opěrná a pohybová. V kostře neustále dochází k tvorbě a odbourávání kostní tkáně, což je důležité hlavně při hojen zlomenin. Další funkcí je krvetvorba.
* Chrupavky - Jde o pojivovou tkáň nacházející se po celém těle. Řadí se k nim například chrupavky v zevním uchu, chrupavky v nose, kloubní chrupavky, žeberní chrupavky aj. Měli bychom vědět, že chrupavka nemá schopnost regenerace.
* Klouby - Spojení mezi dvěma nebo více kostmi, která umožňují cílený pohyb. Kloub se skládá z hlavice a jamky, mezi nimiž je kloubní dutina vyplněná tekutinou. Celý kloub je obklopen kloubním pouzdrem, které se podílí na rozsahu pohybu kloubu. V těle je více než 100 kloubů.
* Vazy - Nacházejí se ve vnější vrstvě kloubního pouzdra, slouží jako dodatečná výztuha kloubního pouzdra, určují možný rozsah pohybu kloubu a stabilizují jej. Pokud je vaz přetížený, může dojít k jeho natržení nebo úplnému přetržení.
* Další struktury - U některých kloubů se uvnitř kloubní dutiny nacházejí menisky – chrupavčité ploténky mezi skloubenými kostmi nebo zkřížené vazy se stabilizační funkcí např. v koleni.
Aktivní složka
* Kosterní svalovina - Dokážeme ji ovládat vůlí, většina svalů se upíná ke kostem a zodpovídá za naše aktivní pohyby (končetiny, krk, obličej, pánevní dno aj.). Kromě kosterní svaloviny rozlišujeme hladkou svalovinu (v orgánech i trávicím traktu) a srdeční svalovinu, které vůlí neovládáme.
* Fascie - Jsou svalové obaly z pojivové tkáně, které přecházejí ve šlachy.
* Šlachy - Vláknitá připojení svalů ke kostem přenášejí pohyb svalu na kost.
* Šlachové pochvy - Jde o obaly některých šlach z pojivové tkáně vyplněné tekutinou.
* Tíhové váčky - Snižují tření během pohybu a chrání šlachu i kloub před poškozením.
Zásady správné péče
Když se řekne péče o pohybový aparát, napadne většinu z nás pravidelný pohyb. Ten je sám o sobě velmi důležitý. Je prevencí nadváhy, napomáhá správnému prokrvení svalů, kostí, kloubů i vnitřních orgánů a podporuje celkové zdraví. Navíc pohyb je věc, ke které bylo lidské tělo stvořeno. Součástí péče je ale také strava a cílená regenerace. To vše pak musí být uzpůsobeno věku, pohlaví, míře zatížení a dalším faktorům u každého jedince.
MEZI 20 A 40 LETY
Nejčastější problémy
* Nadváha a obezita: Pokud pomineme úrazy pohybového aparátu, které mohou tzv. vyřadit z provozu i mladého člověka, je velkým tématem v tomto věkovém rozmezí nadváha a obezita, které přispívají rozvoji řady onemocnění. Zejména jde o přetížení kloubů dolních končetin – kyčle, kolena a kotníky, kde dochází vlivem nadměrné dlouhodobé zátěže k obrušování kloubních chrupavek a zvyšování tření při pohybu. Navenek se projevuje bolestí kloubů či otoky.
* Přetížení svalů: Dále v tomto věku mohou člověka potrápit problémy související s přetížením svalů. Buď jde o jednorázovou nadměrnou zátěž při sportu, kdy může nastat až svalová horečka, tj. bolest a třes svalů. Nebo jde o dlouhodobé jednostranné přetěžování jedné svalové skupiny, kdy dochází k zánětům svalů a šlach a nastávají potíže jako např. tenisový loket, oštěpařský loket aj.
* Revmatická artritida: Toto zánětlivé onemocnění postihující především malé klouby horních a dolních končetin se začíná objevovat již ve středním věku, tedy s blížícím se 40. rokem věku, a to častěji u žen. Dochází při ní k chronickému zánětu a narušení struktury kloubní chrupavky, která se postupně ztenčuje, je méně pružná a má drsnější povrch, což zvyšuje tření a snižuje tlumení nárazů na kost pod chrupavkou, která kvůli tomu může i popraskat. Zpočátku nemá žádné viditelné příznaky, až v pokročilém stadiu nemoci, kdy vzniká zánět, se začnou objevovat bolesti kloubů. Za rozvojem nemoci stojí genetické předpoklady, oslabení imunity (např. autoimunitní onemocnění), infekční onemocnění, onkologická léčba, a i v tomto případě je rizikovým faktorem nadváha.
Jak je řešit
* Vhodný pohyb: Pohybový aparát je v tomto věku poměrně přizpůsobivý a není pozdě začít se o něj starat. V podstatě lze říci, že je vhodný jakýkoliv pohyb, který dělá tělu dobře a kompenzuje hodiny strávené sezením u počítače, tabletu či mobilu. Samozřejmě provádíme vše s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Každému lze doporučit chůzi, cyklistiku, plavání či jógu. Aktivnější sportovci mohou zařadit také běh a další aerobní aktivity. Klíčové je provádět pohybové aktivity pravidelně a správně, abychom si neublížili.
* Strava: Měla by obsahovat všechny nezbytné živiny, vitaminy a minerály, a přitom pomáhat udržet přiměřenou tělesnou hmotnost. „Mezi 20. a 30. rokem života má tělo velký potenciál, je však často podceňovaným faktorem je pitný režim a výživa. Dodržováním pitného režimu bychom měli být schopni pokrýt veškeré ztráty v průběhu 24 hodin celého dne. Když vezmeme v potaz, že cca 1,5 l tekutin odejde z těla ve formě moči, 0,5 l ve stolici, 0,5 až 1 l v podobě potu a 0,5 l vydýcháme je zcela zřejmé, že u většiny populace není pitný režim dodržován. V návaznosti na zvýšení fyzické aktivity se zvýší i její výdej. O to více je potřeba tekutiny doplnit. Vhodná skladba potravin je nutnost pro roční období i tréninkové fáze, pokud chceme tělo vyburcovat k co nejlepšímu výkonu. Příjem živin, vitaminů je nutný již vzhledem k energetickému výdeji. Další faktor je nevhodné stravování,“ říká Bc. Petr Strnad, fyzioterapeut z kliniky rehabilitace, fyzioterapie a sportovní medicíny Barna Medical. Pokud si zvyknete na zdravé stravování v mladém věku, budete fit i po čtyřicítce a později. Zejména aktivní sportovci by měli tělu dodávat kolagen, kterého je sice v mládí dostatek, ale je kromě jiného významnou složkou kloubních chrupavek, které jsou při sportu zatěžovány. Kolagen je možné tělu dodávat ve formě doplňků stravy. Ty zpravidla obsahují i chondroitin a glukosamin, které jsou rovněž prospěšné zejména pro pružnost kloubních chrupavek.
* Regenerace: Důležité je nepodceňovat regeneraci a protažení jako něco, co není nutné. Mladí a aktivní lidé na ně často zapomínají a mohou si zadělat na potíže s pohybovým aparátem v budoucnu. „Osobně preferuji strečink po všech pohybových aktivitách. Je vhodné na něj nahlížet stejně jako na nutnost doplnění tekutin a minerálů po sportovním výkonu, vše má stejnou důležitost. Strečink máme na výběr dynamický, který nás připraví na danou pohybovou aktivitu, a statický strečink, který by měl být zařazen na závěr dne,“ shrnuje fyzioterapeut Petr Strnad. Regenerace spočívá také v kvalitním spánku alespoň 7 hodin denně. Kromě toho je vhodné zrelaxovat namáhané svaly. To je možné třeba v sauně, vířivce nebo na masáži.
Jak pečovat o pohybový aparát po padesátce a později najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 21.
O klinice Barna Medical, která se zabývá komplexní péčí o pohybový aparát najdete více informací na webu: www.barnamedical.cz
