Tajemství mozku - Mozek a paměť...
Je velmi složitý, nenahraditelný a také stále v lidském těle nejméně probádaný. Mozek. Důležitý orgán a řídící centrum nervové soustavy, které přijímá podněty ze smyslových orgánů, posílá informace do svalů a dalších orgánů. Každou sekundu zpracuje náš mozek více informací než nejvýkonnější počítač. Jak vlastně funguje? Za co konkrétní části mozku zodpovídají? Jak ho chránit před nemocemi a naopak podpořit jeho činnost?
Co je to paměť?
Za paměť jako takovou odpovídají nervové buňky (neurony) a jejich spojení (synapse). Z periferních neuronů ve smyslových orgánech (oko, ucho atd.) se informace přenáší k uzlovým neuronům, a nakonec i ke koncovým.
Někdy je informace udržena jen na pár vteřin, např. když si zapamatujeme telefonní číslo jen na dobu nezbytně nutnou k vytočení, nebo máme chvíli před očima to, co jsme zrovna viděli či nám v uších zní melodie. Jde o paměť senzorickou či ultrakrátkou, která trvá od několika vteřin do 10 minut. Následně se vjem může a nemusí uložit do střednědobé paměti, která trvá 30 až 40 minut. Naše neurony neustále hodnotí a porovnávají aktuální situace s tím, co už je uloženo v mozku. V přítomném okamžiku funguje tzv. krátkodobá paměť (pracovní, operativní), která porovnává to, co se aktuálně děje s předchozími zkušenostmi či nabytými vědomostmi, které jsou uloženy ve vědomostní paměti. Tyto procesy mohou rychle skončit a paměťová stopa pak vymizí. V případě opakování, zvýšené pozornosti nebo silné emoce se ale vjem může po cca 45 minutách uložit do dlouhodobé paměti. Vybavit si informace, které jsou takto uloženy, není vždy možné okamžitě, například když někoho po delší době potkáme a nemůžeme si vzpomenout na jeho jméno a podobně.
Centrum paměti
Při ukládání událostí do paměti hrají úlohu zejména dvě části mozku – část mozkové kůry hipokampus a ne příliš vzdálená amygdala. Hipokampus je centrem paměti na události, kterou nazýváme paměť episodická (deklarativní) a amygdala je pak centrem paměti, pokud jde o emoce (radost, strach, utrpení…). Spojení těchto dvou center umožňuje dlouhodobé uchování mnoha zážitků a pocitů s nimi spojenými. Pokud informace přijatá smyslovými orgány není momentálně příliš důležitá, je uložena do paměťových center v mezimozku, mozečku či podkorových centrech a v určitých situacích se nám informace či vjem může vybavit.
Aby nechátrala
Od počátku 90. let minulého století je známo, že před příliš častým zapomínáním, ochabováním paměti nebo i neurodegenerativním onemocněním nás ochrání tzv. rezervní mozková kapacita, kterou si budujeme celý život a můžeme ji výrazně navýšit například tím, že začneme dělat věci úplně jinak než doposud. „Co si třeba zapínat knoflíky nedominantní rukou? Začít skládat puzzle či změnit pravidelnou trasu do zaměstnání či rozmístění věcí v kuchyni? Jde o to, abychom v mozku neaktivovali stále stejné dráhy, ale vytvářeli si nové. Naprosto ideální jsou v tomto směru mnemotechniky, které nutí mozkové hemisféry k velmi těsné a efektivní spolupráci,“ radí Ing. Dana Steinová, předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging, která dále doporučuje například čtení nahlas a naslouchání, které navíc aktivují málo používané dráhy v mozku. „Pokud si čtete potichu, aktivujete mnohem menší část mozku, srovnatelnou s aktivací spojenou se sledováním televize. Vhodné je také mentální cvičení, tzv. neurobic, u kterého se doporučuje vyřadit při některých činnostech zrak či sluch a snažit se bez nich na chvíli obejít,“ shrnuje Ing Steinová.
Kdy jde o demenci
Obecně jde o narušení části mozku a zhoršování jeho funkcí, jako jsou paměť, myšlení, schopnost vyjadřování a plánování, schopnost rozpoznávání lidí a věcí a také se mění osobnost postiženého. Alzheimerova choroba a demence neznamená nutně to samé. Kromě Alzheimera existují ještě další příčiny, jako například vaskulární demence, jinak také multiinfarktová nemoc, která může vzniknout po opakovaných infarktech. Dalšími důvody demence jsou například různé záněty mozku, encefalitidy, vrozená Huntingtonova chorba, či Parkinsonova nemoc.
Více o mozku a také o jeho onemocněních najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 48.