LEXIKON ZDRAVÍ: O čem se nemluví - Proč nepodceňovat obávaná vyšetření?
Kolonoskopie, gastroskopie jsou vyšetření, kterých se podle statistik nejvíce obáváme. Pro muže je beze sporu největším strašákem vyšetření prostaty, kterému se vyhýbají, dokud to jde. Mnoho z nás také nerado chodí k zubaři, protože se bojíme vrtání či trhání zubů. Mnoho žen přestane po menopauze chodit na gynekologii, protože to nepovažují za potřebné a pokud jde o mamografii prsů, pravidelně chodí pouhých 60% žen ve věku 45 plus. Mnohá z výše uvedených vašetření mají však nezastupitelnou úlohu v prevenci rakovinných nádorů. Níže se dozvíte, co jednotlivá vyšetření obnášejí a proč je nezanedbat...
Kolonoskopie
Je důležitou součástí prevence rakoviny tlustého střeva, která je u nás stále nejčastější onkologickou diagnózou. Provádí se vždy, když je u pacienta podezření na krvácení ve stolici, polypy, zánětlivé či nádorové onemocnění střeva, případně vnitřní hemeroidy, při dlouhodobých zažívacích problémech, průjmech, bolestech břicha, úbytku na váze bez zjevné příčiny. Ve věku 55 let a pak vždy jednou za deset let má pak každý nárok na kolonoskopii čistě z preventivních důvodů. Provádí se pomocí speciálního přístroje s kamerou (kolposkopu), který se zavádí přes řitní otvor a konečník a pacientovi zkontroluje celé tlusté střevo. Mohou se při ní provádět i odstranění polypů nebo ošetření hemeroidů. Před vyšetřením by tlusté střevo mělo být prázdné. Cca tři dny před vyšetřením by pacient neměl jíst nic, co obsahuje jádra, slupky či pecky, vhodná je např. kašovitá strava, bez masa. Den před vyšetřením pak pacient popíjí speciální roztok k vyčištění střeva. Vyšetření se provádí v analgosedaci (pod sedativy) nebo v celkové narkóze, pacient je v poloze na boku. Vše trvá od 15 do 60 minut, 24 hodin po zákroku by pacient neměl sám řídit či vykonávat fyzicky náročné činnosti. Důležitá je i speciální šetřící dieta, kterou sdělí lékař. Nepříjemné je vyšetření spíše po psychické stránce, díky anestezii zákrok nebolí.
Gastroskopie
Jde o vyšetření jícnu, dvanáctníku a žaludku pomocí ohebného přístroje – gastroskopu. Kromě vyšetření těchto částí trávicí soustavy se při zákroku dají odstraňovat polypy nebo rozšiřovat zúžené části např. jícnu. Provádí se při podezření na nádor jícnu, žaludku a dvanáctníku. Před samotným vyšetřením by pacient neměl 8 hodin jíst a pít a užívat léky. Vyšetření trvá 5 – 10 minut a pacient obvykle leží na levém boku. Na přání vyšetřovaného se může do dutiny ústní aplikovat anestezie, která tlumí dávivý reflex. Možná je i analgosedace. Endoskop se zavede ústy, pacient polkne a díky tomu se přístroj zavede do jícnu a dál. Pokud je tu podezření na nádorové bujení, rovnou se odebírá vzorek sliznice. Po vyšetření nesmíme dvě hodiny jíst ani pít či užívat léky, neboť hrozí vdechnutí. Pokud byly použity tišící prostředky, nesmí se 24 hodin řídit auto a vykonávat činnosti náročné na pozornost. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné, pacient může mít pocit na zvracení, cítí tlak v břiše či krku. Pomáhá hluboké břišní dýchání.
Zubní prohlídka
Preventivní prohlídka u zubaře nebolí. Většina lidí se obává jít k zubaři na prevenci proto, že se bojí odhalení zubního kazu a následného vrtání zubů, které může být bolestivé. Prohlídky jsou ale důležité, i když nás aktuálně nic netrápí. Záněty v dutině ústní mohou být totiž zdrojem zánětu kdekoliv jinde v těle. Pokud budete ale k zubnímu lékaři chodit pravidelně každých 6 měsíců, nebudete se muset bát ani zubního kazu ani např. zánětů dásní. Lékař doporučí použití vhodných přípravků nebo návštěvu zubní hygieny, kde vás naučí, jak si správně čistit zuby.
Vyšetření prostaty
Je pro mnoho mužů strašákem, ať už proto, že je jim trapné, nebo proto, že se bojí bolestivosti. Většina pánů se proto k vyšetření prostaty dostane až poté, kdy řeší jiný problém. Z těch méně vážných jsou to časté močení, případně potíže s močením, a z těch vážnějších přednádorový stav či nádorové bujení. K vyšetření prostaty by každý muž měl přistoupit v momentě, kdy dojde ke změně, pokud jde o četnost močení, nebo v sexuální oblasti (problémy s erekcí, bolestivá ejakulace aj.). Vyšetření provádí urolog. Nebolí, může být jen trochu nepříjemné, a to hlavně po psychické stránce. Prostata se vyšetřuje přes konečník. Základní je vyšetření pohmatem, kdy je možné jednoduše určit zvětšení prostaty, případně zánět. Další možnost je vyšetření ultrazvukem, kdy se do konečníku zavede sonda, která potvrdí, či vyvrátí patogenní nález na prostatě.
Gynekologické vyšetření
Většinou ženy ke gynekologovi nedocházejí rovněž proto, že se stydí, nebo nepovažují vyšetření za nutné, protože už jsou starší, mají stálého partnera nebo přestaly menstruovat. Ke gynekologovi by však měla pravidelně docházet každá žena, jde o nejlepší prevenci rakoviny děložního čípku (hrdla). Při prohlídce lékař odebere vzorek buněk z povrchu děložního čípku. Ten se pak pošle do laboratoře k cytologickému vyšetření. Pokud je ve vzorku zjištěna přítomnost nádorového bujení nebo prekanceróza, tj. přednádorový stav, následuje další léčba. Při negativním výsledku je další prevence opět za rok. Od loňského ledna je ženám ve věku 35 a 45 let hrazen z pojištění rovněž HPV DNA test, tj. test na přítomnost kmenů HPV, které jsou zodpovědné za rozvoj rakoviny děložního čípku.
Mamograf
Pravidelná vyšetření prsů mamografem jsou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny všem ženám nad 45 let věku, a to každé dva roky. Vhodné je však docházet na preventivní prohlídky mnohem dříve, a to alespoň od 30 let věku, minimálně jednou za dva roky. Mamograf do 45 let věku nebo častěji, než jednou za dva roky je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze v případě, že si žena nahmatá v prsu bulku, nebo zaznamená jinou změnu a má na vyšetření žádanku od praktického lékaře či gynekologa. Většina žen se těchto vyšetření vyloženě nebojí, i když při mamografickém vyšetření prsu dochází k jeho stlačení, a to může být nepříjemné. Některé ženy se ale stydí, a navíc jim tato vyšetření připadají zbytečná, když nemají potíže. „Lepší je ale podstoupit »zbytečné« vyšetření než zanedbat rakovinu,“ říká Prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc. z Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN Praha a dodává: „Do prsního screeningu po 45. roce věku je zapojeno něco přes 60 % žen příslušného věku. Je velmi účinný, zachytí opravdu malé nádory a přednádorová stádia, jejichž řešení je jednoduché, takže je škoda, že skoro 40 % žen se zbytečně ohrožuje diagnózou pokročilého nádoru, který jim ohrozí zdraví a často i život. V dnešní době onemocní touto diagnózou každá osmá žena, takže pravděpodobnost pozitivního nálezu s věkem stoupá.“
Celý Lexikon zdraví o nemocech, o nichž se moc nemluví najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 18.