LEXIKON ZDRAVÍ: Jak nám škodí smog
V současné době se bohužel jen málokomu podaří žít v prostředí, kde je čistý vzduch a klid. Smogem, hlukem a znečištěným životním prostředím vůbec naše zdraví trpí…
Alergie
Jsou přehnanou nepřiměřenou reakci imunitního systému organismu na látky, které jsou v našem prostředí běžné. Alergická reakce je způsobena nesprávnou aktivací protilátek (imunoglobulinů) vlivem určité látky – alergenu. Tím může být jakákoliv látka bílkovinné povahy obsažená ve vzduchu, vodě či potravinách. Nejsou jen problémem dnešní doby, faktem ale je, že v posledních letech trápí alergie až 30 % populace vyspělých zemí, a to zejména ve městech. „Změny ovzduší, stav přírody a další faktory vedou ke změnám alergenů kolem nás nebo ke zvýšení jejich počtu. Příkladem je globální oteplování. Tyto změny přináší některé pro nás dosud »vzácné« alergeny rostlin, dochází k uvolnění většího množství pylových zrn z původních druhů alergenních rostlin a tím i ke větší expozici alergenům. Samotná geneticky daná predispozice je také zvyšována už stávajícím počtem alergiků v populaci a nárůstem proalergických genů v populaci,“ shrnuje MUDr. Mgr. Jitka Petanová, CSc. z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN v Praze. Více se vyskytují také alergie na některé potraviny, a to zejména u dětí, často již v kojeneckém věku.
Nemoci dýchacích cest
To, že nedýcháme čistý vzduch, činí naše dýchací cesty náchylnější a prostupnější pro bakterie a viry, které pak způsobují respirační onemocnění, od běžného nachlazení přes virózy, chřipku, angínu až covid-19. Komplikací všech onemocnění může pak být virový nebo bakteriální zápal plic. Ten hrozí, pokud se onemocnění dlouho neléčí, nebo u těch, kteří jsou respiračními chorobami ohroženi více. „Ohroženi jsou hlavně lidé s chronickými nemocemi, například s onemocněním dýchacích cest (astma bronchiale nebo chronický zánět průdušek), dále diabetici, pacienti s onemocněním srdce, lidé s onkologickým onemocněním, s nemocemi krve, s revmatologickými chorobami,“ upřesňuje MUDr. Irena Moravíková ze Sdružení praktických lékařů. Jako prevence je v některých případech je možné očkování. Je rovněž na místě dodržovat režimová opatření. „Měli bychom jíst pestrou stravu bohatou na vitamin C, pít dostatek tekutin, které udrží krevní oběh v dobré kondici. Měli bychom se pravidelně hýbat, stačí i chodit pěšky. Častější a důsledné mytí rukou by se nemělo podceňovat. Můžeme používat i antiseptické gely na ruce. Je dobré se vyhýbat uzavřeným prostorům, kde se shromažďuje hodně lidí,“ shrnuje MUDr. Moravíková.
Kožní problémy
Mohou souviset s alergiemi, zde jde o kopřivku, kontaktní ekzém nebo atopický ekzém. Kopřivka nebo kontaktní ekzém jsou častější u dětí a starších pacientů nad 60 let věku. Projevují se jako krupička či vyrážka, typické je i zarudnutí a svědění pokožky. Léčí se antihistaminiky a lokálně mohou pomoci i hypoalergenní krémy. Atopický ekzém, který se projevuje suchou pokožkou a úporným svěděním, obvykle souvisí s nějakým druhem potravinové alergie. Negativně působí také stres. „Pacient s atopickou predispozicí může potkat »svůj« alergen kdykoliv v průběhu života,“ upozorňuje MUDr. Petanová. Znečištění může způsobovat i další potíže. Například u pigmentových skvrn a akné se ukázalo, že u obyvatel měst se vyskytují až o 20 % více než u obyvatel vesnic. Také slunce je stále agresivnější, a tak může častěji docházet ke spálení kůže. To bývá rizikovým faktorem pro vznik rakoviny kůže a také změn na pihách či znaménkách, které na pokožce máme. „Zvýšenou pozornost si zaslouží všechna znaménka větší než 5 mm, neostře ohraničená, znaménka s nehomogenní pigmentací anebo taková, která se nějakým způsobem mění. Důležité jsou i subjektivní pocity pacienta. Pokud znaménko začíná svědit, bolet, růst, krvácet anebo se jakýmkoliv jiným způsobem mění, je nutná okamžitá kontrola u dermatologa,“ upozorňuje MUDr. Anna Jiráková, Ph.D. z Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK a NNB a Donska Clinic.
Poškození sluchu nadměrným hlukem najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 20.