Jitka Zelenková (68): Bavili mě kluci, co zlobili...
Sedět v koutě byste Jitku Zelenkovou (68) těžko viděli. Když se někde schylovalo k nějaké lumpárně, většinou u toho nechyběla. V dětství ji zlobit zkrátka bavilo. A i když zpěvačka sama děti nemá, jakmile má příležitost pro děti něco udělat, nikdy neodmítne. Naposledy namluvila pohádku z knížky Pohádky z hvězd autora Vladislava Slezáka. Jaká byla její puberta a proč si vybírá samé »padouchy«?
Jitko, zavzpomínejte na dětství. Jaké bylo? Kdo byl vaším kamarádem-spojencem?
„Ze sourozenců nikdo, protože jsem jedináček, ale mými spojenci byli vždycky spolužáci a stejně staré děti. A když říkám spolužáci a stejně staré děti, tak myslím kluci!“
Opravdu jste si víc rozuměla s kluky?
„Určitě, takový to lezení na stromy, to bylo moje a všechno jsem to zažívala v Rakovníku, kde jsem prožila svoje dětství. Vždycky jsem inklinovala k tomu, kdo zlobil a dělal nějakou neplechu. To mě samozřejmě bavilo.“
Jaká byla pak vaše puberta?
„Divoká! (směje se) Byla jsem pěkné kvítko, jeden rok jsem třeba měla asi čtyřicet neomluvených hodin, protože jsem místo do školy chodila s klukama k vodě. V Poděbradech tehdy byly různé partičky vysokoškoláků a já jsem si vždycky tak nějak víc rozuměla s klukama. (směje se) V nějakých patnácti jsem začala zpívat a chodila jsem i kvůli tomu hodně pozdě v noci domů, čímž jsem tak trochu trápila tatínka, který si se mnou, chudák, nevěděl ani trochu rady.“
Měla jste to tak později i s muži, že jste si vybírala ty, co »zlobili«?
„No samozřejmě! Tak jak je to ve filmu. Já jsem od mládí milovala kriminálky, a to byli hrdinové pro mě – vždycky se vám přece víc líbí padouch než nezáživný klaďas.“
Na čem vaše vztahy většinou ztroskotaly?
„Právě na tom, že jsem si nevybrala kladného hrdinu. Do vztahu se přece jenom hodí hodný spolehlivý muž, jenže já jsem si vybírala pravý opak. (směje se) Taky ale musím uznat, že ani já nejsem úplně ideální.“
Proto jste se nikdy nevdala?
„Život.“
Máte momentálně nějakého fajn muže po svém boku?
„Mám, a je jich víc! Jsou to ale jen mí dobří přátelé.“
Sama děti nemáte, ale prý ráda čtete pohádky?
„Ano, a nejen dětem. I dospělí rádi poslouchají, když jim něco přečtu. Třeba texty. Vždycky říkají: Jitko, přečti mi to. A je jedno, jestli je to muž nebo žena. Asi to bude mít souvislost s mým hlasem.“
Nedávno jste namluvila pohádku…
„Ano, bylo to poprvé, pro mě úplný novum, a jsem za to moc ráda. Ale vůbec první věc, kterou jsem dělala pro děti, bylo nazpívání ústřední melodie k filmu Lví král. Nazpívala jsem ji v češtině i ve slovenštině a tehdy jsem na to dělala konkurz. Byla jsem pak vybraná z mnoha hlasů. V té původní verzi to zpívá černoška s takovým temným hlasem, tak se asi produkci Walta Disneyho můj hlas líbil a vybrali mě.“
Co chstá Jitka Zelenková na nadcházející období? Zjistíte v tištěném Aha! pro ženy číslo 20.
