Pavlína Babůrková (46): Lituju, že mám tak málo dětí!
Poprvé se o Pavlíně Babůrkové (46) začalo mluvit, když v roce 1992 získala titul Miss Československo. Tehdy se jí život obrátil vzhůru nohama. Po velké kariéře ve světě modelingu však netoužila. Chtěla děti! Podruhé rozvířila vášně nejen v médiích, když nahradila po boku producenta a podnikatele Petra Kratochvíla (67) jeho tehdejší partnerku, zpěvačku Lucii Bílou (53). Jak spolu obě ženy dnes vycházejí? A co prozradila o své rodině?
S manželem Petrem Kratochvílem žijete už hodně dlouho, to je v showbyznysu docela vzácnost…
„Ano, jsme manželé už dvacet let. A vždycky říkám, co jsme toho porodili, postavili a vybudovali… Bylo toho už hodně.“
Co stojí podle vás za fungujícím manželstvím?
„Určitě je to tolerance. A musíte si toho druhého vážit. To je základ. Když si přestanete druhého vážit, tak je konec.“
Kdo koho tehdy první oslovil a sbalil, jak se říká?
„My jsme se si líbili navzájem, dlouho předtím, než jsme se vůbec viděli. Takže to bylo takové telepatické. Aspoň to manžel tvrdí, ale já jsem to tak taky měla.“ (směje se)
S bývalou partnerkou vašeho muže, Lucií Bílou, se vídáte?
„Vídám, samozřejmě! A máme spolu výborný vztah. Začátky byly jako vždycky těžší, ale máme spolu opravdu perfektní vztah. I Filip (syn Petra Kratochvíla a Lucie Bílé, pozn. red.) je často u nás a mám ho moc ráda. Je to bez problémů.“
Máte pět dětí, to muselo být náročné. Nikdy jste neměla chůvu?
„Měla jsem paní, která mi pomáhala v domácnosti, ale chůvu jako takovou jsem neměla. Ani když moje maminka žila v Německu. Mě to s dětmi bavilo.“
Kolik jim dnes je?
„ Dvacet čtyři, osmnáct, šestnáct, třináct a jedenáct a všechny jsou pořád doma, u maminky. Ale jen ať jsou. Nejsem žádný »mama hotel«, umím je taky pěkně srovnat, ale mají nárok se ještě rozkoukat.“
Máte dvě dcery, chtěla byste, aby šly vaší cestou? Tedy přes modeling?
„To bych strašně nechtěla. Je to úžasná škola života, ale dneska už je to trošičku někde jinde. V devadesátých letech to byla euforie, úžasná atmosféra, která už je neopakovatelná. Všichni jsme šli do toho po hlavě, všichni jsme se tím bavili, byli jsme napůl profesionálové a napůl amatéři a bylo to fantastické. Ráda na to vzpomínám, byla sranda a užili jsme si to. Dnes už je to ale jinde.“
Takže byste je do toho světa nepustila?
„Asi bych jim to nezakazovala, ale díkybohu mám tu možnost vylíčit jim všechny zápory, které to má. A hlavně ani jedna dcera zatím nevypadá, že by se do toho vrhala. Nikdy ale nevíte… Já jsem se taky vždycky držela máminy sukně a pak se to zlomilo.“
Jakým směrem tedy dcery zatím jdou?
„Jedna bude určitě na zvířátka a druhá je velice kreativní, pořád stříhá nějaké oblečení.“ (směje se)
Jak vzpomíná na práci v modelingu a čemu se věniuje dnes? Čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 19.
