David (30) z Prahy: Na vozíku jsem kvůli klukovině!
Před šesti lety měl vážný úraz, který mu obrátil život naruby. Mladý sympatický muž David Zika (30) z Prahy si už sice zvykl na fakt, že je vozíčkář, ale s některými komplikacemi se musí potýkat stále. Trápí ho například různé infekce, na které občas nezabírají ani nasazená antibiotika. Na druhou stranu je šťastný za svou rodinu, kamarády a dobrou práci a říká, že je vlastně docela spokojený…
Před osudnou nehodou byl David studentem posledního ročníku Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Žil jako normální, bezstarostný student, který si ke studiu ještě přivydělával prací pro IT firmu. Život mu změnil úraz, za který si podle vlastních slov může sám… „Něco jsme s kamarády slavili, už ani nevím, co to bylo. Byli jsme dost opilí a já dostal ten „»skvělý« nápad, že vylezu na nádraží na vlak. To byla osudná chyba. Přiblížil jsem se k vysokému napětí, odhodilo mě to a proud mě dost ošklivě popálil Skončil jsem v bezvědomí, a navíc s přerušenou míchou. Kvůli tomu jsem ochrnutý od prsou dolů,“ začíná svá vyprávění David, který si nepamatuje, co se bezprostředně po nehodě dělo. Jeho kamarádi zavolali záchranku a v nemocnici ho lékaři ihned operovali. Pak ho udržovali v umělém spánku, ze kterého se probral až dva týdny po zranění. „Byl to docela šok. Probral jsem se na popáleninovém oddělení, a kromě velkých bolestí, jsem si musel zvykat i na myšlenku, že už nebudu chodit,“ dodává mladý muž. Léčba popálenin, které David měl na většině těla, sice probíhala dobře, ale kvůli tomu, že byl upoután na lůžko, se mu na zádech vytvořila proleženina velikosti pomeranče. „Prioritu měly samozřejmě ty popáleniny, takže proleženina se začala řešit až po několika měsících po převozu na spinální jednotku. Tam zjistili, že její léčba nebude tak jednoduchá, protože se do ní dostala bakteriální infekce způsobená zlatým stafylokokem, který je odolný vůči antibiotikům. Znamenalo to pro mě, že si pobyt v nemocnici ještě prodloužím,“ vzpomíná David.
Nekonečné komplikace
Kvůli infekci bakterií rezistentní vůči antibiotikům, kterou lékaři zkráceně nazývají MRSA (methicilin rezistentní Staphylococcus aureus – pozn. red.), skončil David na izolaci a nemohl rehabilitovat. „Vzpomínám na to jako na období nekonečného čekání. Do té doby jsem stejně jako většina lidí neměl ponětí, že existuje bakterie, na kterou by nezabíraly léky. Bral jsem velmi silná antibiotika a čekal, jestli někdy zaberou. Návštěvy ke mně mohly jen ve speciálním obleku, aby pak nešířily po nemocnici infekci,“ popisuje pacient, kterému lékaři sice vysvětlili, o co jde a že tahle infekce léčbu komplikuje a prodlužuje. Nebyli ale schopní odhadnout, jak dlouho to může trvat zrovna v jeho případě. David strávil v nemocnici dalších 8 měsíců. I když v místě infekce neměl citlivost na dotek, trpěl bolestmi neurologického původu a každé 4 hodiny ho polohovali. Někdy byly bolesti takové, že nemohl spát. „To bylo ze začátku. Když je pak bolest trvalá, tak si jednak zvyknete a taky se můj stav začal za nějaký čas přece jen zlepšovat,“ doplňuje. V tomto období pro něj byla největší oporou rodina a kamarádi, kteří ho navštěvovali denně. „Rodiče byli v nemocnici vlastně každou volnou chvíli a kamarádi si udělali skupinu a střídali se u mě v návštěvách. Zkrátka pořád jsem tam někoho měl. Musím říct, že mě to hodně drželo nad vodou. I když jsem životní optimista, měl jsem hodně momentů, kdy bych se na všechno nejradši vykašlal,“ usmívá se David, který si přese všechno udržel víru, že bude lépe. I když to trvalo dlouho, nakonec ho z nemocnice propustili. Nemocniční léčbou celkově strávil zhruba rok.
Život ho těší - Nejen o tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 4.
