Hana (62) a Ladislav (63) - Tragická událost jim zhatila rozjetou kariéru...
Manželé Zvakovi měli v 90. letech dobře rozjetou hudební kariéru, skoro devět let působili v populární folkové kapele Příbuzní, kterou založili synové slavných bratří Nedvědů. Hana (62) dělala manažerku a Ladislav (63) hrál na baskytaru a kontrabas. Nelehký osud však jejich život zcela obrátil naruby a nakonec je zavedl až za oceán. Ač nejdřív neuměli ani slovo anglicky, nakonec se v Americe, konkrétně na Floridě, usadili, založili firmu a muzicírují jen pro radost.
Na společnou cestu pod jedním příjmením Zvakovi vyrazili už před 44 lety. Spojuje je vzájemná úcta, láska, ale také kladný vztah k muzice. Začínali s kapelou Bezva, od roku 1993 byli nedílnou součástí kapely Příbuzní, kde hráli synové slavných písničkářů Jana a Františka Nedvědových, Jan mladší a Vojta. „Ten život byl takový, že jsme byli na šňůře. Syna už jsme měli velkého, tak jsme si to mohli dovolit. Byl to hrozně krásný život. Zkoušky, nahrávání demosnímků, všechno se dělo u nás v obýváku,“ začíná vyprávění sympatická Hanka. S manželem Láďou měli téměř vše, po čem jiní jen touží. K tomu se těšili na přírůstek do rodiny, bohužel přišla krutá rána. Jejich nenarozená dcera zemřela jen čtrnáct dní před porodem. „Když se nám stalo to s holčičkou, tak v ten samý den jsem já měl koncert. To pro mě byl jeden z nejhorších dnů v životě, kdy vlastně víš, že se to nedá zrušit a musíš tam dojet. V sále sedí 700 lidí a nezajímají je tvoje pocity, oni se tam přišli pobavit. To bylo hodně psychicky náročné podávat v tu chvíli nějaký výkon,“ popisuje smutně tragickou událost Láďa, která změnila zcela jejich život.
Za oceán
Jejich tehdy devatenáctiletý syn Láďa (42) toužil jet studovat do Ameriky. I přes smutnou událost mu rodiče nebránili a asi dvakrát ho za velkou louží navštívili. „My jsme byli rodiče, kteří mu dovolili všechno. Bylo to naše jediné dítě, proto jsme se mu snažili pomoci jak finančně, tak i psychicky. Byli jsme na sebe vzájemně hodně fixovaní. To neštěstí, co se stalo s holčičkou, ve mně zůstalo. Já jsem nechtěla zůstat sama. Nechtěla jsem ho ztratit,“ vysvětluje Hanka, proč se po pár návštěvách Ameriky rozhodli za synem odjet na delší čas. Byl to tehdy i jeden z důvodů, proč se rozpadla kapela Příbuzní. „My jsme dotočili asi pátou desku a pak to tak nějak vyplynulo. Jak už to v kapelách bývá, najednou si ti lidé potřebují od sebe odpočinout. A my jsme vlastně jeli odpočívat do Ameriky,“vysvětluje Ladislav, proč se ženou vyměnili slibně rozjetou kariéru za rodinu.
„Nejde o slávu, jde o dítě a sláva i peníze musí jít stranou. Takhle to nemají všichni muzikanti. Známe jich spoustu, u nichž má přednost muzika, ale u nás byla rodina na prvním místě a myslím si, že vždycky bude,“ dodává Hana. Jejich původní plány na roční pobyt v Americe ale časem nabraly jiný směr. „My jsme mysleli, že se za rok vrátíme, že sem jedeme za synem na rok. Nakonec je z toho dvacet let! Syn studoval a my jsme mu v těch začátcích chtěli pomoci. Našli jsme si práci a strašně se nám tady zalíbilo. Láďa miluje slunce, pořád chtěl někam do Řecka, a tak jsme nakonec skončili na Floridě,“ říká Hanka.
Začátky plné slz
Zvakovi se ocitli na jiném kontinentě ve věku, kdy už má většina lidí zapouštěné kořeny. Daleko od domova, bez jistot a s nulovou jazykovou výbavou. „Bylo to hodně těžké, protože Američani třeba řekli větu, která měla deset slov, a my jsme znali tři,“ pokračuje vyprávění Hanka. „Vacation (česky prázdniny, dovolená – pozn. red.), to bylo jedno z mála slov, která jsem znal. Šel jsem při příjezdu do Ameriky přes emigrační kontrolu a na všechno jsem odpovídal jen vacation. Když jsem to řekl asi na popáté, úředník se na mě podíval stylem: nějaký debil přijel do Ameriky. Dal mi razítko a bylo vystaráno,“ směje se Láďa s tím, že se tedy se ženou rozhodli navštěvovat školu pro cizince a učit se anglicky. „Měl jsem nádherný pocit, kdy jsem si myslel, že už umím anglicky. Tenkrát jsem si šel poprvé v životě koupit něco do náhradních dílů na auto. Sám jsem si to vyřídil a nikdo se mnou nešel. Prodavač mi tam něco povídal, já poslouchal, zapojil jsem ruce a nohy a přišel jsem domů s takovým tím pocitem: Ty brďo, už se domluvím, už jsem Američan. Haha, přitom jsem uměl kulový,“ směje se muzikant. Začátky nebyly však lehké nejen kvůli jazyku. Hanka prý první rok v cizině probrečela. Stýskalo se jí po bratrovi, mamince a zbytku rodiny, která žije v Česku. Sílu a energii partnerům nakonec dodala zase muzika. „Udělali jsem si tady s Ládíkem kapelu,“ vypráví nadšeně Ladislav. „To byla párty každý týden. Hrálo se, zpívalo... Teď to trochu opadlo, mladí trochu zestárli, jsou z nich čtyřicátníci, mají rodiny, ale i teď si sedneme tak jednou dvakrát do roka, protože tady je stále hodně Čechů, a zazpíváme,“ doplňuje Hana.
Jak našli nový domov na Floridě? Dozvíte se v tištěném Aha! pro ženy číslo 18.
