Zpěvák Pavel Vohnout (57) zažil slávu i pád, bojoval o život dcery i s obezitou...
To, čím si zpěvák Pavel Vohnout (57) prošel, by vydalo na celovečerní film. Řešil obrovské problémy s váhou, která se vyšplhala až na 189 kg, málem přišel o ještě nenarozenou dceru, nedobrovolně byl vyhozen z kapely Maxim Turbulenc, kterou založil. Tehdy si sáhl na dno. Ze dne na den přišel o fanoušky i o práci. Čekaly ho udání a tahanice. I když má dnes novou kapelu Maxíci, aby se uživil, musí taxikařit.
Muziku miloval od dětství. Jako čistokrevný Pražák vyrůstal nejdřív na Smíchově, později se s rodinou přestěhovali do Hrdlořez. „Tam jsem prožil celé své dětství v rodinném domě po babičce a dědovi. I když to byl okraj Prahy, žil jsem vesnický život a já i můj bratr Kamil jsme měli nádherné dětství. Naši rodiče dělali v restauraci hned vedle rodinného domu a my tam chodívali hrát na kytary na restaurační zahrádku. Bratr už tehdy zpíval Gottovy písně,“ vzpomíná Pavel, jehož o dva roky starším bratrem je zpěvák Kamil Emanuel Gott (59). Celá rodina byla hudební, ale ne profesně. Dědeček byl řezník, ale po hospůdkách hrával na housle a heligonku. „Táta byl jedináček, ale říkal: Na kytaru a banjo jsem lovil holky a ulovil jsem vaši maminku. Byl výborný kytarista a většinou si zahrál na potlaších s kamarády. Znal se s Waldemarem Matuškou a občas si zahráli spolu, ale jen tak u piva. Chodili na něj k Tygrovi,“ vzpomíná. Když bylo Pavlovi třináct, přišla první krutá rána – tatínek onemocněl rakovinou. „Bylo to hrozné období pomalu ho vidět odcházet. V posledních měsících ochrnul i na nohy,“ vzpomíná. Zemřel v pouhých padesáti, když bylo Pavlovi šestnáct let. Maminka na vše zůstala sama, a tak mladík začal pracovat. „Bratr tehdy ještě studoval, ale mě učení nebavilo. Opustil jsem učňák, kde jsem se učil zedníkem a pokrývačem, a šel dělat různé práce. Skladníka, zahradníka, topiče… Ale hudba mi už tehdy byla vším,“ říká. Školu si dodělal až po revoluci. To už měl ale vlastní rodinu. Nejstarší dcera Irena z prvního manželství se narodila v roce 1985 a dnes se věnuje práci v kosmetických salonech.
Sláva a pád dolů
Zlom nastal o deset let později. V roce 1995 založil s kamarádem Petrem Panochou kapelu Maxim Turbulenc. „Dan Vali přišel až později a bylo to tehdy super. Byli jsme kluci, co něco chtějí dokázat, a věřili jsme, že to zvládneme. Jenže vše změnila sláva a k tomu tehdy i peníze,“ vzpomíná. Kapela, která získala osmnáct platinových desek a proslavila se hity jako Jede, jede mašinka, pomalu spěla ke svému konci. Nejdříve z ní vyhodili Petra Panochu, pak přišel na řadu i Pavel. „Petr byl vyhnán z kapely a od té doby to šlo jen z kopce. Už žádné hity, jen žití z podstaty a ze slávy prvních deseti let. Hudební holírna a mě to začalo prostě vadit,“ svěřuje se. Když v roce 2015 kapelu nedobrovolně opustil, sáhl si na dno. „Zůstal jsem ze dne na den bez fanoušků i práce a nemohl jsem ani dodělat tu, která i na mě byla nasmlouvaná. Kvůli všem těm spekulacím, podvodům, podrazům, a dokonce i udáním, kdy jsem musel řešit věci na úřadech, k těmto lidem není návratu. Byla to moje hloupost, že jsem si nezaregistroval značku na sebe,“ líčí.
O boji s obezitou a strachu o děti se dočtete v tištěném Aha! pro ženy číslo 16.