Botanička Klára Hrdá založila v Česku projekt pro vášnivé zahrádkáře: Jak se sdílí semínka?
Sdílet můžete fotky na facebooku, auta, byty, zahrádky či stůl v kanceláři… Nebo třeba semínka a osivo do zahrádky. Nevěříte? Projekt Semínkovna vznikl v Česku v roce 2015 z iniciativy jedné botaničky, která se na mateřské dovolené chtěla zabývat i něčím jiným, než jen péčí o děti. Klára Hrdá se inspirovala ve Francii a ve Spojených státech, tamní zkušenosti přenesla do českých podmínek, kde iniciativa úspěšně funguje a stále se rozrůstá.
Semínkovna je zjednodušeně řečeno banka semen, které lidé, samozřejmě především vášniví zahrádkáři, mezi sebou sdílejí. Dá se říci, že to funguje obdobně jako v knihovně. Vyberete si osivo dle své libosti a po sklizni jej přinesete zpět. Šetříte tím kapsu svou i těch ostatních a navíc vám to přináší potěšení. „Poprvé mě projekt zaujal, když jsem žila ve Francii, kde od roku 2013 existovaly semínkovny, ve francouzštině se jim říká Les Grainotheques. Poznala jsem tam mnoho nadšenců, kteří se do semenaření pouštěli a šířili ho dál. Řekla jsem si, že bych mohla zkusit rozjet něco podobného u nás,“ říká Klára Hrdá, která má vystudovanou botaniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Jak dodává, ve Spojených státech fungovalo sdílení semen mezi zájemci již dříve, a to hlavně v rámci univerzitních knihoven v podobě tzv. The Seedbanks, v nichž byla semínka volně k odběru pro širokou veřejnost i pro studenty. „Samozřejmě jsem měla nejdřív obavy, jak to bude celé fungovat. Začala jsem tedy tím, že jsem dala na Facebook příspěvek o existenci projektu ve Francii. Překvapilo mě, že během krátké doby byl sdílen asi 10 000x a lidé se o celou věc zajímali,“ vzpomíná Klára na začátky celé iniciativy.
V knihovnách i ve školách
V současné době můžete po republice navštívit již 70 semínkoven a stále vznikají nové. A jaké období je nejlepší pro jejich založení? Určitě čas jarního setí, zhruba od března do května, kdy zahrádkáři pátrají po vhodných semenech. Další vlna pak nastává od srpna do listopadu, kdy zase řeší, jak semínka získat a následně uchovat. Typickými zakladateli semínkoven jsou knihovny, nebo různá komunitní centra, ale i maminky na mateřské dovolené. Banku semen ovšem najdete i v muzeích či ve školách. K založení této „banky“ přitom není potřeba nic zvláštního. Obvykle stačí, že rádi zahradničíte, případně si produkujete vlastní semínka. Nezbytné je i nadšení, určitá dávka odvahy a místo, kde semínkovnu zařídíte. Podle vlastních zkušeností Kláry Hrdé je dobré informovat okolí o tom, že nová semínkovna je v provozu.
Bez osiva by to nešlo
Mohlo by se zdát, že když je v Čechách něco na dobrovolné bázi a zdarma, že to vlastně ani fungovat nemůže. V tomto případě je opak pravdou. Paní Klára k tomu říká: „Je to i tím, že lidé, kteří semínkovny provozují nebo si z nich berou osivo, jsou skutečně nadšení pro věc a jsou zodpovědní. Projekt funguje na základě důvěry mezi uživateli. Valná většina z nich toho, že něco dostane zdarma, nijak nezneužívá. Mnozí opravdu nosí semena ze svých výpěstků zpět,“ dodává spokojeně botanička. Kolem sebe přitom žádný tým, který by jí pomáhal projekt koordinovat, nemá. Každá semínkovna existuje nezávisle na jiných. „Spolupracuji spíše s dobrovolníky, a to zejména, když se s projektem účastníme větší akce. S některými semínkovnami jsem v kontaktu více, s jinými méně. O některých vím jen to, že vznikly,“ doplňuje zakladatelka, která se věnuje i školením a přednáškám o semenaření. „Spolupracuji zejména s tak zvanými Ekoškolami, pro které je to zpestřením výuky,“ dodává. Iniciativa Semínkovna se účastní i různých osvětových akcí, jako jsou například Den Země či festival Země na talíři, na nichž se široká veřejnost může seznámit třeba i s tím, co znamená semenaření pro naši budoucnost. „V Čechách se zatím moc nemluví o našich původních odrůdách zeleniny, ovoce, nebo obilovin, kterým se tu daří nejlépe. Je to dědictví, které je potřeba zachovat pro další generace. Málo si uvědomujeme, že bez osiva by nebylo potravy,“ zamýšlí se Klára Hrdá.
O plánech do budoucna
A jaké má zakladatelka iniciativy Semínkovna přání? Do budoucna by chtěla rozjet projekt na podporu semenaření ve školách, kdy by se žáci měli učit nejen pěstovat rostliny. Jde o to probudit v nich zájem o to, aby chtěli vědět, odkud pochází jídlo, jaké problémy s potravinami jsou ve světě a tak podobně. „Tohle je zatím jen plán, který ale chci realizovat. V hlavě toho mám ještě spoustu, věřím, že se mi to podaří. Čím více mladých lidí a dětí nebude brát osivo jako samozřejmost, tím spíše si budeme schopni zachovat potravinovou soběstačnost,“ říká závěrem Klára Hrdá.
Jak vypadá semínkovna?
Tahle „banka“ na semena může být skrytá ve skříňce, krabičce nebo košíku. Nachází se na různých místech (třeba v již zmiňovaných knihovnách či školách), kde si je mohou zahradníci mezi sebou bezplatně sdílet. Osiva by měla být z jejich zahrádek, výhradně v bio kvalitě. Semínka se nabízejí v malých dávkách, jsou určena jen pro osobní spotřebu a vše probíhá zdarma. Podívejte se také na www.seminkovny.com.
