Herec z Majora Zemana Braunschläger (84): Brabec si řekl o úplatek!
Taxikář a zloděj známek Šolc i důlní inženýr Hrubý, který zachraňoval ze závalu Vladimíra Brabce (82). Zdeněk Braunschläger (84), jenž si v kontroverzním seriálu Třicet případů majora Zemana střihl hned dvě role, je dnes upoután na lůžko. Po mrtvici ochrnul na půlku těla!
Herec stál také u zrodu legendárního divadla Semafor a od roku 1980 žil v Německu. Po návratu z emigrace se českým divákům znovu připomněl až rolí faráře v Herzově dramatu Habermannův mlýn (2010).
Zůstal na lůžku
Vypadalo to, že opět bude točit, ale... „Zvrat přišel v září 2015, kdy ve svém barrandovském bytě dostal mrtvičku a následně ochrnul na levou polovinu těla. Zůstal pak upoután na lůžko,“ prozradil deníku Aha! Zdeňkův kamarád Oldřich Bašus, který se ho snaží navštěvovat, co to jen jde.
Naštěstí není sám. Stará se o něj syn Peter, který v minulosti létal pro ruského miliardáře Romana Abramoviče. „Je pilotem, a tak hodně času tráví na cestách po celém světě, ale kdykoliv je tady, tak tatínka navštěvuje,“ řekl nám pan Oldřich. „Prošli spolu hodně trnitou cestu, když emigrovali nebo když jeho táta onemocněl rakovinou střev, ze které se dostal,“ prozradil Bašus.
Emigroval díky Brabcovi
Rozhodnutí Zdeňka opustit svou vlast nebylo jednoduché, nikdo mu nechtěl vydat cestovní pas. „Zkusil jsem se obrátit na Vláďu Brabce, který už byl tehdy slavným majorem Zemanem. Jestli by nepožádal ministra vnitra Obzinu o pas pro mě a mého synečka. Druhý den mi Vládík zavolal, že pas dostanu, ale musím dát do obálky deset tisíc. Ještě mi nabízel, že mi půjčí, ale já ty peníze měl,“ vzpomínal Braunschläger v jednom ze svých dřívějších rozhovorů.
V Německu myl záchody
Ještě před emigrací přišel Zdeněk o manželku a zůstal sám na výchovu syna. V Praze opustil byt na Václavském náměstí, kde byl jeho sousedem Waldemar Matuška (†76) „Byl jsem táta i máma na plný úvazek. Začínal jsem umýváním záchodů. Po dvou měsících ze mě udělali šéfa těch umývačů. Měl jsem pod sebou padesát Turků a plat tři a půl tisíce marek. To bylo dost. V té době jsem napsal v Německu i první rozhlasovou hru, kterou mi odvysílali. Honorář mě příjemně překvapil. Dostal jsem pětadvacet tisíc marek,“ popsal už dříve strastiplnou cestu životem utečence Braunschläger.