Patologové vzpomínají: Pitvali jsme dnem i nocí! 30 let od tragédie v Měděnci
Dnes uplynulo 30 let od požáru v Ústavu sociální péče v Měděnci na Chomutovsku. Založila ho jedna z pacientek ústavu Eva Kováčová. Následky byly strašlivé, 26 chovanek ze 76 uhořelo. V pátek ráno, 2. listopadu 1984, na požářiště dorazili i patologové. Dodnes si tu hrůzu pamatují.
„Přijeli jsme a ještě se tam hasilo. My koukali zdálky jen dalekohledy. A pak jsme celý týden ohledávali a pitvali mrtvoly. Všechny jsem měl v rukou,“ vzpomíná patolog Pavel Mandys. „V té době byla taková zima, že když mi k mrtvole přinesli kýbl s vodou na mytí rukou, tak často zamrzla. Přitom v tom velkém baráku hořelo po rozhrabání popela ještě týden, kdy jsme našli poslední zbytky těla. Dnes by pomohla DNA, ale nám to už tehdy muselo ´sednout´ a taky přesně sedlo i bez DNA, protože nebylo jisté, zda na Měděnci nebyl někdo zavřený na černo,“ dodává Pavel Mandys.
Období katastrof
„Období, kdy se to stalo, bych dnes nazval obdobím katastrof. Krátce před tím totiž na Mostecku zahynulo při podzemním výbuchu 65 horníků a my jsme trávili téměř 14 dní v pitevně. V Měděnci jsme byli při identifikaci odkázáni zejména na vyšetření chrupu. Dodnes mám před očima některé „obrazy“ na které by bylo lépe zapomenout,“ zavzpomínal další patolog Jan Šťastný.
Proč a kde dnes je
Kováčová ústav zapálila prý kvůli tomu, že vychovatelky chovanky trýznily a bily. Po odpykání devítiletého trestu se nechala přeoperovat na muže, dnes se jmenuje René Lízna (46). Skončil v Psychiatrickém ústavu Brno, koncem července Lízna odešel na vycházku a už se nevrátil… Podle tragédie byl natočen film Requiem pro panenku.