Nemocný Marek Brodský (54) šokuje: ZABIJU SE LÍP NEŽ TÁTA!

„Rozdíl mezi mnou a tátou je jenom ten, že já jsem se ještě nezabil,“ přiznává Marek Brodský. I když navštěvuje odborníky a psychické problémy se snaží mít pod kontrolou, sebevraždu vyloučit nedokáže. Dokonce si i promyslel způsob, jakým by chtěl zemřít. „Občas řeším s kamarády, který model sebevraždy by byl optimální. Já jsem zastánce spíš estetičtější verze, než zvolil táta. Teď je moje favoritní řešení vylézt někam hodně vysoko do hor, vzít si s sebou hodně rumu a zmrznout. Protože člověka najdou ve slušném stavu a prý je to příjemný,“ vylíčil svoje představy o konci svého života.

Nad detaily se dle svých slov ještě bude muset zamyslet. „Je tam ještě nepropracovaná taková ta fáze, kdy člověku začne být dobře po tom rumu a chce se dostat domů. To mám ještě trochu nepromyšlený,“ šokuje Marek.
Přestože výtvarník vidí svůj život černě, přece jen v něm spatřuje dva světlé body. Dceru Barboru (27) a vnuka Alberta (1,5). „Mám vlastně jenom jediné přání, aby byli zdraví, šťastní a spokojení,“ tvrdí Marek, který o svých potížích otevřeně a detailně promluví zítra večer v pořadu 13. komnata na ČT1. 12 let bez »Bródi«
Tento měsíc uplyne už 12 let od chvíle, kdy se »Bróďa« – jak se oblíbenému herci Vlastimilu Brodskému přezdívalo – rozhodl dobrovolně odejít z tohoto světa. Ráno 20. dubna 2002 sáhl po pistoli a na zahradě své chalupy ve Slunečné na Českolipsku si prostřelil hlavu. Ještě večer seděl se svými přáteli v místní hospůdce a myšlenky na brzký konec na sobě nedal znát...

Takhle vypadají jeho deprese: Měl problém koupit si rohlík
V pořadu Marek Brodský popsal svoje depresivní stavy. „Jsou to strašné pocity úzkosti a naprostá neschopnost něco dělat. Okolí může mít dojem, že jsem líný, ale někteří lidé třeba ani nemohou tři dny vstát z postele. Protože to nejde a nic nemá smysl,“ tvrdí Marek. Kdy se s depresí setkal poprvé, si nepamatuje. „To už je dávno, vím, že už jako hodně mladý jsem měl třeba problém jít si koupit rohlíky. Vypravil jsem se a pak jsem se musel vrátit, protože jsem i o ně nedokázal říct,“ vzpomíná.