Po letech filmového půstu se před kameru vrací oblíbená herečka Jana Preissová (66). Tři roky se před filmaři skrývala, nyní si zahrála roli dominantní matky v cyklu ČT Nevinné lži. Údajně se na jejím filmové přestávce podepsaly deprese, krásná herečka těžce nesla přibývající roky. A také si prý své role pečlivě vybírá. Zeptali jsme se proto jejích hereckých kolegů, jak vnímají její návrat před kameru a co by za sebe Janě Preissové do dalších rolí popřáli.Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
Aby se s jejich depresemi celí herci nepokakali. Lidé, kteří před důchodem přijdou o práci a zůstanou bez prostředků nemají mít deprese. Oni se celý život měli hrozně špatně a přetrhli se. Kdyby chodili někam k pasu na tři směny a ještě museli dělat přesčasy a pořádně makat tak by byli z depresí vyléčeni.
Existují důvodné deprese a to není onemocnění, jen to chce změnu a najít smysl bytí. Pak jsou deprese nedůvodné a ty je třeba léčit. Samotné stárnutí není důvod deprese, jelikož každý má dost času se s ním smířit, nepřijde přeci ze dne na den. A každé životní údobí něco nabízí. Člověk by měl ke stáru zmoudřet a nezávidět mladým vysmátým jelítkům, které mnohé teprve čeká, a není to samozřejmě vždy jen růžové...
Proč někteří herci prostě neodejdou do důchodu a nevěnují se rodině atd. Někteří čekají, že budou hrát do nejdelší smrti a pak se hroutí z toho, že prostě to tak není. Pracovní život prostě někdy končí, a Hlaváčová by mohla vyprávět, měla tolik práce až z toho vyhořela a také se dostavily deprese z nedostatku odpočinku v důchodovém věku.
Pro herce ale není nutný předčasný odchod, protože je třeba brát i role starých žen a mužů? Někteří mají hloupou povinnost být stále krásný, ale to je samozřejmě jen veká hloupost.
