Zkusili jsme Kvadraturu ženy! Pustili jsme po Vltavě kufr s torzem těla...
Tenhle hrůzostrašný příběh otřásl celou Prahou. Ženy se bály za setmění vycházet ven. Na jaře roku 1951 vytáhli z Vltavy zaměstnanci zdymadla v Klecanech u Prahy balík. Ve dvou vínových přikrývkách v něm našli ženský trup bez hlavy a nohou. O sedm dní později na stejném místě potápěči objevili další balík, tentokrát s hlavou a dolními končetinami. Tento čin se stal inspirací i pro Jiřího Sequense, který podle něj natočil jeden z dílů svého seriálu Třicet případů majora Zemana. Nazval ho Kvadratura ženy a umístil jej do roku 1958.
Místo, kde major Zeman v podání Vladimíra Brabce zjišťoval, odkud pachatel hodil do Vltavy kufr s rozřezanou obětí, se nachází u jezu v obci Klecany u Prahy. Zajímavostí je, že se natáčelo přesně tam, kde byl kufr s kusy lidského těla skutečně po vodě vypuštěn. Vydali jsme se na místo a po čtyřiceti letech, která uplynula od natáčení, a provedli rekonstrukci vraždy.
Zatímco Zeman (Vladimír Brabec) se Stejskalem (Ladislavem Mrkvičkou) použili nafouklou duši, my jsme se drželi přesně toho, čeho vrah. Dorazili jsme tedy se starým kufrem a místo kusů lidského těla jsme do něj umístili figurantku – dětskou panenku.
Odkud vrah oběť do vody házel? „Počítám tak kilometr až půl druhýho odsud proti proudu,“ radil slavným televizním kriminalistům v seriálu starý hrázný Dejmek. I my jsme se řídili tímto pokynem a místo jsme skutečně záhy našli. Je to jediný možný přístup k řece, kam se i dnes dostaneme autem. „Tady mejou ty svý zázraky všichni chlapi z Roztok přes Sedlec až do Dejvic a Holešovic a snad celá severní Praha,“ poznamenal v seriálu Zeman.
Auťáky už si tu Pražané nemyjí, ale rušno tu tedy je. Ani se nechce věřit, jak se tady mohl vrah tenkrát bez povšimnutí zbavit v balících zavražděné ženy. Po celou dobu, co jsme zde byli, totiž nenastala chvíle, aby někdo kolem nás neprošel. »Pejskaři«, turisté, projíždějí i cyklisté… S otřískaným kufrem jsme budili rozruch už od samého začátku, co jsme na místo dorazili.
Žádné rákosí a vzrostlá tráva… V současné době je plácek, kde se vrah zbavoval oběti, hezky udržován. A to se tu Zeman se Stejskalem v zarostlém houští skoro hledali. Konečně nastala naše chvíle, kdy jsme náš »náklad« pustili do vody. Stejně jako v seriálu Stejskal v podání Ladislava Mrkvičky jsme si sedli na zem a ze břehu pomalu začali pouštět po vodě… Kolemjdoucí se zastavovali a nechápavě zírali na to, co že to tam vyvádíme.
Kufr s panenkou unášel po Vltavě proud podobně jako balík v roce 1958 s rozřezanou ženou.
Po zhruba dvou hodinách se ale do něj ale dostala voda a zmizel pod hladinou… Ve skutečnosti balíky s torzy oběti po několika dnech skončily u jezu a postupem času s přispěním tlení a plynů způsobených rozkladem se dostaly na hladinu. Rekonstrukce se podařila napůl. Panenka zůstala o vltavského dna. Každopádně hrůzný čin i dnes budí emoce.