Skřivánci na niti (1969) Menzelovi zlomili vaz: 20 let v trezoru
14 fotografií
Takový adrenalin jako při natáčení filmu Skřivánci na niti (1969) herci, štáb a další lidé, kteří se na něm podíleli, nikdy nezažili. Příšerné, depresivní prostředí, vše se muselo zvládnout v doslova šibeničním termínu a do toho strach o budoucnost. To vše provázelo snímek, který se k divákům dostal až o dvacet let později…
Okupace všechno změnila
„Pan Hrabal sepsal zážitky, se kterými se setkal v padesátých letech. Vypadalo to, že by to mohla být s odstupem let i legrace. Když pak nastoupil Dubček a byla zrušena cenzura, řekli jsme si, že nastal ideální čas vše natočit,“ popsal režisér filmu Jiří Menzel. To však ještě netušil, že do toho přijde okupace a vše se vrátí do starých kolejí. „Jediné štěstí bylo, že celý proces nemohl proběhnout tak rychle, neboť se národ pustil do revoluce, lidé v ulicích hrozili tankům pěstí. Věřili jsme, že je šance, než se celý režim stabilizuje, dílo dodělat,“ dodal.
Natáčení v nelidských podmínkách
„Natáčelo se o prázdninách roku 1969, v hrozném prostředí, na šrotišti v Poldovce na Kladně. Všude špína, hnus. A my věděli, že vše musíme natočit do dvou měsíců, aby film stačil projít,“ zavzpomínal herec František Řehák. Jelo se »durch«, v nelidských podmínkách. „I tak ale v té haldě starého železa bylo neustále veselo,“ těšilo Menzela. „Tušili jsme, že buď budeme slavní, nebo to pro nás bude mít tragické následky. Ten film znamenal revoltu,“ dodal Řehák.
U promítání se brečelo
Natáčení se pomalu blížilo do finále a na plac přicházely špatné zprávy. „Nastoupil Husák a postupně se k moci dostávali kariéristé, kteří se chtěli zavděčit Rusům. Nejinak tomu bylo na Barrandově. Než jsme Skřivánky dotočili, vyměnilo se komplet vedení a bylo zle,“ prozradil Menzel.
Na promítání první a na dlouhý čas poslední projekce studio praskalo ve švech. „Byli jsme tam všelijak poskládání, někdo seděl na zemi, někdo stál. Přišli jsme všichni, věděli jsme, že to skončí v trezoru a nevěděli, jestli to vůbec ještě někdy v životě uvidíme. Došlo i na slzičky,“ prohlásila Naďa Urbánková.
Němci si mysleli, že lžou
Režisér Menzel ihned dostal zákaz činnosti a to až do roku 1974, kdy směl zrežírovat budovatelské drama Kdo hledá zlaté dno. Skřivánci měli slavnostní premiéru až po sametové revoluci v roce 1990. „Byla to už jiná doba, lidé nechápali, proč byl vlastně zakázaný,“ konstatoval Řehák.
Film však slavil velký úspěch v zahraničí, například v Berlíně získal cenu Zlatého medvěda. „Němci nevěřili, že ten film je dvacet let starej. Naštěstí se mnou byl Vašek Neckář, na kterém byla léta jasně znát, takže to byl živý důkaz,“ uzavřel s úsměvem Menzel.
14 fotografií
