Nedožité narozeniny "Hujera" Lohniského: Pravda o jeho smrti v krkonošském sněhu

Nezapomenutelný "Hujer" se naposled postavil před kamery 18. února 1980. Natáčelo se v zasněžených Krkonoších a celá atmosféra byla velmi poetická. O to víc všechny herce a jeho smrt zasáhla a někteří dokonce uvažovali o ukončení natáčení. V kritický den se měla točit scéna, ve které Lohniský sjíždí na lyžích dolů z kopce. Přímým svědkem tragické smrti byl dokonce režisér Zdeněk Troška, který byl tehdy asistent režie.

„Vydal jsem se s ním do stráně, on si nesl lyže a já se snažil zprovoznit nefunkční vysílačku. Ještě jsem mu říkal, ať na mě počká, že mu je vezmu,“ vzpomíná na osudné chvíle Troška. „Těkal jsem očima mezi vysílačkou a místem, odkud se měl pořídit záběr a najednou vidím, že si pan Lohniský lehl do sněhu. Říkal jsem mu, že to není vhodné místo pro odpočinek, ale hned jsem poznal, že něco není v pořádku. Přiběhl jsem k němu a viděl, jak se mu protočila bělma.“ Troška se v tu chvíli snažil zavolat lékaře, ale už bylo pozdě. Lohniského srdce nezvládlo třetí infarkt.  „Doktoři nám řekli, že by ho nezachránilo ani to, kdyby tam na kopci byl s námi zdravotník,“ přiznal Troška.

I když celou kariéru dostal Václav Lohniský pouze jednu hlavní roli, (ve slovenském filmu 322) dokázal diváky okouzlit i v menších rolích. Jeho role Hujera z Marečku, podejte mi pero nebo doktora Chocholouška z Jáchyme, hoď ho stroje jej učinily nesmrtelným. Jeho nejlepší »hlášky« opakuje dodnes i mladší generace.