Vzpomínky Míši Tučné: Co prozradila na tatínka Michala (†48)?
13 fotografií
Legenda české country Michal Tučný (†48) by měl určitě velkou radost. Dcera Míša (39) kráčí statečně v jeho šlépějích a snaží se šířit dál odkaz oblíbeného zpěváka. Ať už vystupováním na každoročním festivalu Stodola Michala Tučného v jihočeských Hošticích, kde měli chalupu. Tak třeba i jako host kapely The Moonshine Howlers nebo Fešáci. Teď dokonce nazpívala s punkrockovou kapelou Nežfaleš tátovu píseň Šlapej dál. V exkluzivním rozhovoru pro Nedělní Aha! sympatická Míša zavzpomínala na svého slavného tátu.
Míšo, od smrti vašeho tatínka uplyne zanedlouho dvacet let, jak jste nesla, že vás tak brzy opustil?
„Víte, táta dost koncertoval, někdy měl třicet, čtyřicet koncertů do měsíce, takže byl stále na cestách. Když zemřel, přišlo mi, že je někde na šňůře. A že se zase vrátí domů. Nemohla jsem uvěřit tomu, že už ho nikdy neuvidím… A zemřel vlastně dost mladý, osmačtyřicet let. Co to je za věk? Vždyť já budu za chvíli v letech, kdy on zemřel. Je to strašný.“
Byl to pro vás šok, nebo už jste tušili, že se jeho poslední den přiblížil?
„On byl dost těžce nemocný celý život. Už když jsem se narodila, měl velké zdravotní problémy a hrozilo, že nepřežije. Komplikovaný zánět pobřišnice a takové další trable… Skoro každý rok byl s něčím v nemocnici. Břicho už měl samou jizvu, doktoři neměli ani kam říznout. Kvůli tomu vlastně začal nosit lacláče. Věděli jsme, že je to hodně zlé. Když zemřel, vážil ani ne šedesát kilo. Výrazně pohubl, nikdo ho takového neznal a nikdy neviděl. Měl už rozsáhlou rakovinu jater, do toho se přidala ta slinivka.“
Pamatujete si, kdy jste ho viděla naposledy?
„Přijeli s mámou z chalupy do Prahy, táta se navečeřel, pak se podíval na detektivku a šel si lehnout. V noci se probudil, bylo mu strašně zle, naříkal bolestí, tak jsme zavolali záchranku. Nenechal se nést od saniťáků, šel sám. Koukala jsem na něj ze dveří, jak zas někam odjíždí. Jako kolikrát před tím. Jenže teď to bylo naposledy. Ještě v noci zemřel, byl to jeho poslední záchvat.“
Jaký byl tatínek, přísný nebo rozmazlující?
„Oni mě s mamkou měli docela pozdě, myslím, že mě asi trošičku i rozmazloval. Ale dokázal být i přísný, takže jsem občas schytala nějaký ten pohlavek. Aby mě ale seřezal to ne! Byl to takový medvídek.“
Působil jako velký kliďas, dokázalo ho vůbec něco rozčílit?
„Ač se to nezdá, táta byl docela cholerik. Nejvíc se rozčiloval v autě. Dokázalo ho vytočit, když nějaký řidič nekoukal do zpětného zrcátka. Vozíval v autě kladívko. Byl schopen zastavit, vyběhnout a to zrcátko mu rozbít, aby věděl, na co ho má. Ale to je spíš taková rodinná legenda. Sledoval zprávy a už tehdy ho dokázala pěkně rozzlobit politika.“
Máte nějaké podobné povahové vlastnosti?
„Občas také dokážu vybuchnout, ale zase jsem splachovací, což táta moc nebyl. A zdědila jsem po něm kutilství. On byl teda takovej legrační kutil. Třeba nemohl sehnat nárazník na auto, tak si ho vyříznul na cirkulárce z trámku a pak ho natřel balakrylem a přilepil lepidlem. Nebo na chalupě vyrobil zvonek z mýho švihadla, vlasce a kravskejch zvonečků. Bavilo ho to, měl z toho vždycky velkou radost. Troufám si říci, že co se týče manuální zručnosti, tati promiň mi to, v tom jsem asi dneska už malinko lepší.“ (smích)
A stejně jako tatínek i vy zpíváte. Vedl vás k tomu odmalička?
„Zpívali jsme si s tátou asi odjakživa. Párkrát jsem jako malá s tatínkem vystupovala. Nějaký písničky jsem s ním dokonce natočila v televizi. Ale nijak mě do zpívání netlačil, nechával tomu volný průběh.“
Takže z vás nechtěl mít zpěvačku?
„Pro něj bylo nejdůležitější, abych si udělala maturitu a pak mu bylo jedno, čemu se dál budu věnovat. Nelpěl na tom, abych pokračovala v jeho šlépějích, znal realitu showbyznysu a spíš mě od něj držel dál.“
V jakých kapelách zpíváte?
„Hostuji v několika kapelách. Například v country-punkových The Moonshine Howlers, Fešáci a teď jsem nazpívala s punkovou kapelou Nežfaleš písničku Šlapej dál, kterou kdysi zpíval táta. Uvidíme, jak se lidem bude líbit, já mám z toho docela dobrej pocit.“
Co myslíte, že by na ni řekl tatínek?
„Měl by radost. I když je pravda, že byl obrovský kritik. Pamatuji se, když jsme měli takovou »dětskou kapelu« a brnkali doma, tak mi k tomu řekl svoje, ale rozhodně to bylo konstruktivní. Když jsem třeba zase jeden čas zpívala v divadle, tak se na to představení ani nechtěl přijít podívat, protože byl strašný trémista a bál se za mě.“
Čím se živíte?
„Původně jsem knihovnice, ale teď pracuji jako kadeřnice. Je to fajn, baví mě to.“
Živit se muzikou vás neláká?
„Ale jo. K tomu je potřeba, aby se sešlo víc věcí najednou, jen talent nestačí. Potřebujete mít svůj styl, mít kolem sebe správné lidi, člověka s důležitými kontakty, který vás postrčí dál, být ve správný čas na správném místě a také autora, který vám napíše ten patřičnej song. A tohle všechno se musí skloubit, což není jednoduché. Nikam se nehrnu, uvidíme, co přijde.“
Co posloucháte za muziku, předpokládám, že country?
„Vyloženě ne. Nemám ráda škatulkování, buď se mi muzika líbí a baví mě nebo ne. Poslouchám všechno od techna přes punk, dechovku po vážnou muziku.
Prozraďte nám něco o sobě, jste vdaná, máte děti?
„Jsem dvakrát rozvedená, hlavně ta první svatba byla dost zběsilá, brali jsme se hodně brzo. Možná kvůli tomu, aby byl mejdan. (smích) Ta druhá byla zase natajno. Děti nemám, ale mám blízkou kamarádku, která je sama s dvěma dětmi, jezdím za nimi na víkendy a trochu jí pomáhám. Děti říkají, že jsem zpěvačka – opravářka. Miluju je, ale musím přiznat, že mi někdy tohle »instantní« rodičovství během víkendu docela stačí.“ (smích)
Nesměl pít, ale kašlal na to!
Michal Tučný měl v dětství komplikovanou žloutenku a z té si také odnesl citelně oslabená játra. Slavný a lidmi oblíbený zpěvák vlastně vůbec nesměl pít. Pak prodělal i závažnou operaci po proděravění střev a měl od doktorů jasné resumé – ani kapku alkoholu!
Přitom on tak miloval zábavu! Nařízení porušoval a nedbal rad lékařů. Hoštičtí, kde měla rodina Michala Tučného chalupu, vzpomínají, jak zpíval na hasičském bále, jak se na plátno u nich na vratech promítaly kovbojky. Vesnice, kterou tak silně proslavil režisér Zdeněk Troška, žila vpravdě kulturním životem.
13 fotografií
