aneb Nejlepší hlášky z jeho peprných rozhovorů

O VOUSECH

„Pořád jsem s tím měl problémy. Začátkem šedesátých let přišel jeden pan režisér do Semaforu a chtěl o něm natočit pořad. Říká: »Postavte se všichni na jeviště a ten pán s vousama ať jde dozadu.« Jirka Suchý se zarazil a povídá: »Ten pán s vousama bude vepředu, protože na něj sem lidi chodí, víte?« - »No jo, to by ale nešlo.« – »No, tak by to nešlo, na shledanou.« A vyhodil ho.“

O DIVOKÉM ŽIVOTĚ

● První homeless
„To, že jsem spal v parku, protože jsem neměl kde bydlet, je pravda. Byl jsem homeless ještě dřív, než někdo věděl, že to slovo existuje. Když jste neměl byt, nemohl jste dostat zaměstnání. A když jste neměl zaměstnání, nemohl jste dostat byt. Já přišel z Karlových Varů a zachránili mě až v Semaforu. Dali mi razítko do občanského průkazu. A já pak dostal největší byt v Praze.“

O SOUPEŘENÍ S GOTTEM

● On byl pořád Zlatý slavík...
„...a já jen dvakrát. Zato jsem byl třináctkrát druhý. Jednou mu povídám: »Karlíku, ty se dřeš a jsi první. Já nedělám nic a jsem druhej.«“

● Já byl vagabund
„Kája má obecenstvo, které je jemnější a laděné spíš lyricky. Já jsem typ vagabunda, tuláka, písničkáře, který má blíž k lidem spíš hrubšího zrna.“

● Matuškovci a gottovci
„Jestli někdo říká, že se dělí matuškovci a gottovci jako sparťani a slávisti, tak my s Karlem jsme na sebe nikdy nežárlili. Ale pro oba to bylo jako reklamní trik ohromný. Prý se tím zabývali i sociologové. Asi neměli co jiného na práci.“

● Nebyl vejtaha
„Lidi k němu přehnaně vzhlíželi, netroufli si ho oslovit, a to byla možná chyba. Myslím, že by pozvání neodmítl. Karel totiž není vejtaha. I když jsem s ním sám v hospodě nikdy nebyl, tak vám můžu říct, že je příjemnej a vzdělanej člověk.“

O KOLEGYNÍCH ZPĚVAČKÁCH

● Čeřovská, to byl kus
„Ona se mi strašně líbila. Ale nikdy jsme spolu nezpívali v duetu.“

● A ty další...
„...byly jen kolegyně. Když holka přišla do divadla, tak první, co bylo, zpívala duet s Matuškou. Ať to byla Kubišová, Vondráčková nebo Pilarová. Samozřejmě se říkalo, že s nima něco mám. Ale já jsem taky zpíval s Gottem a Štědrým, takže opatrně! To je totiž v muzice úzus: Co je v domě, není pro mě.“

● Naštvaná Pilarová
„Nemohla mi odpustit, že jsem během jejího konkurzu do Semaforu obrátil oči v sloup a odešel z hlediště. Ona přijela z Brna – tedy nic proti Brňákům, vrchní představitel hantecu Franta Kocourek byl můj velký kamarád – ale Eva mluvila trochu jinak. Nádhernou píseň Noc a den zpívala »Nóc a dén bez tebe sém...«“

O KOMUNISTECH

● Soudruh Waldemar
„Můj posudek k odchodu ze Semaforu začínal slovy »Soudruh Waldemar Matuška«. To bylo oficiální oslovení všech blbců. Tenkrát měli všichni být soudruzi a měli si tykat. My jsme ale všem soudruhům zásadně vykali. A tím jsme jim lezli krkem. Do dneška používám slovo soudruh jen jako urážku.“

● Zasloužilý umělec
„Ten titul jsem měl od roku 1980. A naštěstí mi ho po emigraci zase vzali.“

● Zákaz na rok
„Kubišová byla na začátku kariéry a posloužila jako výstražné znamení. »Heleďte, držte hubu, nebo dopadnete jako ona.« Jenže spousta lidí to nebrala vážně. Já měl rok zákaz, aniž jsem cokoliv udělal. Vymysleli si aféru, že jsme čůrali z balkonu v hotelu. Ale já dobře vím, jak tohle vzniklo. Byl jsem v Liberci a byl tam i prezident Novotný. Děti se seběhly kolem mě, já se podepisoval na tácky od párků, kolem šel Novotný se skupinou soudruhů a nikdo si jich nevšiml. To urazilo jeho ješitnost a začal žárlit. Něco takového bylo tenkrát nepřípustné, protože existovala tři základní pravidla: zaprvé se nesmí zapomínat na Lenina, zadruhé se musí milovat Sovětský svaz a zatřetí on.“

● Svědek komunista
„Hrabal, tehdejší šéf Pragokoncertu (držel neomezenou vládu nad českou hudbou – pozn. red.), byl ostravskej chachar. Neměl o muzice páru. Jen podepisoval papíry, na zbytek měl lidi. A pak nám s Olinkou svědčil na svatbě. Někdo mu musel říct, že se budu ženit. Nechal se slyšet, že by mi šel za svědka. Pohotově ze mě vypadlo, že už jednoho mám, ale Olinka už tak pohotová nebyla...“

● Važte si svobody
„Kdo by očekával, že komunisti půjdou do háje. Zabydleli se tady na věčné časy. A my zjistili, že termín na věčné časy je čtyřicet let. I když třeba všichni nejsou spokojení, změna je tu obrovská a úžasná. Je třeba si toho víc vážit.“

O POLITICE

● Fandil jsem Bushovi
„Dělal to, co si myslel, že je správné. Nenechával se ovlivňovat dopadem rozhodnutí na svou kariéru. Už byste měli přestat poslouchat jen CNN, což si překládám jako Communist News Network (Komunistická zpravodajská stanice).“

● Levičáci jen slibujou
„Když vládne pravice, systém funguje. Levice slibuje vždy nesplnitelné. To platí jak v USA, tak tady.“

O NEŘESTECH

● Pivo piju, protože...
„...jsem Čech. Nikdy mě nenapadlo počítat, kolik jsem jich vypil třeba za měsíc. Pivo se nepije proto, aby se člověk opil, ale aby se vykecal.“

● Nejsem mlsná huba
„V tom fofru jsem byl dlouho na hospodské stravě a mám ji rád. Můžete si vybrat a dát si třeba koprovku, kterou máte vařenou jako doma. Nezáleží na jídle, ale na společnosti, ve které jíte.“

O MANŽELSTVÍ S OLGOU

● Osudová láska
„To pro mě a Olinku platí naprosto přesně. Slyšeli jste někdy takový to: Byli si souzení? Tak to je přesně ono. Zaujala mě vším. Proto jsem si ji vzal, a mám s ní syna Waldu.“

● Jak jsem ji zaujal já
„Určitě jsem ji zaujal, když jí bylo čtrnáct. Přestala si lepit do sešitu obrázky zvířat a začala si vystřihovat mě. O pár let později mě pozvala do zoologické zahrady v Liberci. Tehdy to všechno začalo.“

● Nejtěžší chvíle
„Když jsme se rozhodovali, jestli zůstaneme v Americe. To nikdo nepochopí, kdo to neprožil.“

● Co mu vytýkala
„Nic. Musí být strašně tolerantní. Nebo jsem tak geniální?“

Matuška a ti druzí...

Komu nemohl přijít na jméno

Františku Janečkovi
Nikdy mu nezapomněl, že ho připravil o byt na Václavském náměstí. »Náhodou« mu připadl poté, co jej komunisti po Matuškově emigraci zkonfiskovali. Po listopadu 1989 se o něj s Janečkem neúspěšně soudil. Když si později Janeček koupil sídlo na »Matuškově« Floridě, dopálilo ho to k nepříčetnosti: „Sem už se stěhujou samí komunisti!“

S kým soupeřil

S Karlem Gottem
V 60. a 70. letech rozdělili československý národ na »gottovce« a »matuškovce«. Nic mezi tím neexistovalo. Byli přáteli, ale rivalita mezi nimi byla i tak obrovská. „Pořád nás srovnávali. To bylo směšné. Gott byl žirafa, živil se nahoře. A já byl nosorožec, živil jsem se dole,“ porovnával Matuška. Rivalita jim vydržela až do konce Matuškova života. Důkazem budiž Matuškův komentář, když Gott na přelomu tisíciletí uspořádal koncert v newyorské Carnegie Hall: „On má v Americe jeden koncert. Ale my tu pořádali celá turné...“

O kom nechtěl mluvit

O prvním synu Mirkovi
Z manželství s Olgou Blechovou má milovaného syna Waldemara. O prvorozeném synu Mirkovi (z prvního manželství) ale nikdy nemluvil. Nestýkali se. „Jednou odešel a už nikdy o sobě nedal vědět,“ vzpomínal kdysi Matuška.

O svých bratrech
Měl tři, všichni žili v Německu. Ale ani s nimi neudržoval kontakt. „Rozešli jsme se, když mi bylo strašně málo. Nemluvil jsem s nimi dvacet let. Je to velmi složitá záležitost.“