Tajemství pohádky Byl jednou jeden král: Objevili jste někdy Werichův přešlap?
Pohádka Byl jednou jeden král zůstává i po desetiletích klenotem české kinematografie. Příběh o moudrosti, lásce a hodnotách, okouzluje svým nadčasovým poselstvím i humorem. Ale i sem se vloudila chybička... a ne jedna.
O tu nejúsměvnější se postaral dokonce sám král. Jan Werich byl, jak známo, nesmírně charismatický, jeho přirozený humor a nezaměnitelný projev dodaly postavě krále nevšední hloubku. Werich byl totiž mistrem improvizace, a jak bylo pro něj typické, scénář bral spíše jako doporučení než jako závaznou osnovu. To vedlo k momentům, které jsou na jednu stranu brilantní, na druhou však působí jako malá „trhlinka“ v dokonalé pohádkové iluzi.
Císařův pekař – Pekařův císař. Jiřího Voskovce nahradila Werichova dvojrole, budovatelské nesmysly byly poplatné době
Nejvýraznějším příkladem je scéna, kdy král přirovnává lásku své nejmladší dcery k soli. Tato pasáž měla být zásadním momentem příběhu, v němž král dceřinou odpověď nepochopí a rozzlobeně ji pošle pryč. Werich však scénu pojal s takovou lehkostí a vkládal do ní tolik osobního kouzla, že se z natáčení stal spíše živelný moment než přísně vedená práce. Jeho vtipná improvizace vyvolala v hercích kolem něj smích. Schválně si všimněte, jak se Stella Zázvorková, která hraje dvorní dámu,snaží zakrýt pobavený úsměv, zatímco ostatní působí lehce vyvedeni z míry. Výsledný dojem je pro diváka spíše komický, i když měla být scéna spíš emocionálně vypjatá.
Podobně i jeho slavná replika „knedlíčky se švestičkami z vlastní zahrádky". Poněkud zvláštní s přihlédnutím k faktu, že jde o svět neurčitě zasazený do středověké či renesanční éry.
Přestože Werichovy improvizace tvoří hlavní zdroj pozornosti, pohádka obsahuje i další drobné nedostatky. Kulisy královského hradu místy působí příliš uměle – jejich papírový vzhled a lesklý povrch zrazuje, že jde o studiové natáčení. Některé rekvizity, jako například nádoby na stole nebo kuchyňské náčiní, navíc svou podobou odpovídají spíše 20. století než středověku. Dalším nedořešeným prvkem je dějová linie kolem zákazu soli – sůl byla ve středověku nejen základní komoditou pro uchovávání potravin, ale i důležitým obchodním artiklem. V pohádce však tento zákaz králem nijak nezasáhne jeho království, což by v reálném světě mělo fatální důsledky.
Císařův pekař – Pekařův císař. Jiřího Voskovce nahradila Werichova dvojrole, budovatelské nesmysly byly poplatné době