Karel Schwarzenberg (†85): Velké přiznání před smrtí
50 fotografií
Odešel jeden z nejvýraznějších polistopadových politiků Karel Schwarzenberg (†85). Knížete dlouhodobě sužovaly zdravotní potíže, naposledy měl problémy se srdcem, ledvinami a také s kůží. Bývalý ministr zahraničí, poslanec i uchazeč o Hrad zemřel v nemocnici ve Vídni.
Kníže ze Schwarzenbergu
Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas kníže ze Schwarzenbergu, jak znělo jeho celé jméno, se narodil 10. prosince 1937 v Praze. Pocházel z takzvané orlické větve rodu Schwarzenbergů, ale díky svému adoptivnímu strýci se v osobě knížete Karla spojily obě větve rodu. Dětství trávil budoucí politik na zámku Orlík a v Čimelicích. Rodině byl ale po komunistickém puči v roce 1948 zabaven majetek a i kvůli šlechtickému původu rodina utekla před rudým terorem do Rakouska. V emigraci se učil lesníkem a sám udával jako své povolání právě lesníka a ještě hospodského. Kníže byl i během své emigrace v kontaktu s českými exulanty. Po okupaci v roce 1968 podporoval český disent. V té době se také potkal s exprezidentem Václavem Havlem (†75), se kterým je od té doby pojilo úzké přátelství. Za své jednání byl v roce 1989 vyznamenán Cenou lidských práv rady Evropy.
Karel Schwarzenberg, záznam z roku 1990
Dvakrát jedna žena
Byl ženatý s Therese Schwarzenbergovou (83), spolu měli dvě děti, Jana Nepomuka a Annu Karolínu. S manželkou se Schwarzenberg v roce 1988 rozvedl poté, co vyšlo najevo, že jejich druhý syn Karel Filip není knížete, ale rakouského politika a průmyslníka Thomase Prinzhorna. Lékařka Theresa a Karel se však znovu vzali v tichosti v roce 2008. Poslední roky života ale kníže trávil sám na zámečku Dřevíč a jeho žena, česky plným dívčím jménem Tereza hraběnka z Hardeggu na Kladsku a v Machlandu, v rodném Rakousku.
Zpátky v Česku
Zpátky do vlasti se vrátil hned po sametové revoluci. A tím začala i jeho politická kariéra. První dva roky svobody byl kancléřem prezidenta Havla. Od roku 1997 byl členem ODA až do zániku strany v roce 2007. V roce 2004 se stal senátorem za Unii svobody. Vrchol jeho kariéry přišel v roce 2007, kdy se stal ministrem zahraničí v Topolánkově vládě. Tam se seznámil s Miroslavem Kalouskem a založili spolu TOP 09. Ministrem se stal i podruhé v roce 2010 ve vládě Petra Nečase (54). Od téhož roku byl také poslancem a mandát si udržel až do roku 2021, kdy už coby doyen Sněmovny znovu nekandidoval. Jako ministr zahraničí byl Schwarzenberg u podpisu smlouvy mezi Českem a USA o umístění radaru v Brdech, byl předkladatelem a podporovatelem uznání nezávislosti Kosova, zažil vlnu protestů a převratů známých jako arabské jaro. Ani po odchodu do politické penze se ale veřejného života nestranil, účastnil se různých debat, komentoval dění v Česku i ve světě, a dokonce zasedl v poradním týmu prezidenta Petra Pavla (61).
Proti Zemanovi
V roce 2013 se rozhodl kandidovat v historicky první přímé volbě prezidenta republiky. V prvním kole volby se díky drtivému finiši nakonec umístil na druhém místě a postoupil do druhého kola klání proti Miloši Zemanovi (79). I přes podporu lidí v zahraničí, voličů v Praze a dalších velkých městech, řady umělců nakonec Schwarzenberg celkem výrazným rozdílem se Zemanem prohrál. Velkým tématem voleb se stala tehdy debata okolo Benešových dekretů, o nich kníže prohlásil, že je považuje za překonané a právně vyhaslé a Schwarzenbergův kritický postoj k odsunu sudetských Němců.
Neuropatie a srdíčko
Schwarzenberg měl ke konci života řadu zdravotních obtíží. Trpěl neuropatií dolních končetin (odumírání nervových zakončení), kvůli které se pohyboval na invalidním vozíku. Špatně slyšel, v roce 2019 se podrobil náročné operaci srdce a v rozhovoru pro Aha! také přiznal, že ho trápí kožní onemocnění, tzv. růže. O svém odchodu z tohoto světa ale mluvil smířeně a s nadsázkou sobě vlastní. „No co, starý dědek musí mít nějaké nemoci. Je načase, aby také odešel,“ řekl v srpnu 2022.
Rozhovor s Karlem Schwarzenbergem z roku 2018.
50 fotografií
