Prohraný boj: Náhlý konec vnadné Čvančarové?
Pětačtyřicetiletá herečka Jitka Čvančarová nepřekvapila na filmovém festivalu pouze šaty, které se tak nějak zase nepovedly, ale i poměrně drsným soudem své profese - teď to vypadá, že herectví pověsí na hřebík...
„Frustruje mě velká míra častého amatérismu. Není to samozřejmě pravidlem, ale ty časté mělké vody mě začaly frustrovat. Já potřebuju plavat ve vodopádu, teď mluvím v přeneseném smyslu slova, brodit se v mělkých vodách je pro mě neuspokojující, nedává mi to vnitřní smysl. Bavíme se o sebeúctě, nějaké tvořivé umělecké sebehodnotě.
Jitka Čvančarová: Proč tak úzkostlivě tají své děti?
Člověk se nechce umělecky sám sobě zpronevěřovat. Souvisí to s tématem, spolupracovníky, scénářem, kvalitou filmu - se vším trošku dohromady. Na mě je těch témat v mělkých vodách příliš mnoho, nebo jsem neměla v poslední době štěstí na dobrý scénář a potkávala jsem spíš povrchní témata. Mám pocit, že se dnešní filmový průmysl často zbytečně podbízí divákovi a považuje ho za hlupáka. Promiňte, to je neslučitelné s mojí představou, jak tvořit umění,“ postěžovala si na klesající úroveň filmu pro Sedmičku a zároveň naznačila, že přemýšlí o jiném oboru.
„Nevíš, co bude zítra. Třeba budu dělat úplně jinou profesi, než dělám, já to pořád nemám zavřený. Naopak. Úplně s přehledem si umím představit, že bych nebyla herečka. Svoji profesi mám strašně ráda, miluju ten tvůrčí proces, mám ráda, když je zpětná vazba tak hezká, jako ji doteď mám. A že to moje umění lidem něco přináší. Já ale trošku trpím zájmem médií a ztráta soukromí je opravdu velká daň za povolání, které máš rád,“ dodala Čvančarová.
Jitka Čvančarová: Půl roku léčila poraněnou nohu! Jak je na tom teď?