Vzdor režiséra Janáka: Němci tmavé pleti do české pohádky nepatří
20 fotografií
Diverzita co do obsazení je ve filmech žádaná čím dál více, pohádky nevyjímaje. V současné době by své zastoupení ve snímcích menšiny měly mít. Jsou ovšem případy, kdy režie a scénář tomuto požadavku na ruku nejdou. Že je někdy složité dělat kompromisy a po jak tenkém ledě se v takových případech chodí, ví i režisér komedií a pohádek Karel Janák.
Když se spojí česká a německá produkce pro vznik hrané pohádky, dopadá to většinou dobře. Vzpomeňme si například na Tři oříšky pro Popelku. Dnešní domluva se zahraničními partnery se ale od těch dřívějších podstatně liší. Výběr herců je totiž čím dál tím víc delikátní, což ne vždy musí nutně sedět režisérovi, který má o hercích a postavách jako takových svou představu.
Jak si nevzít princeznu je už třetí štědrovečerní pohádkou režiséra Karla Janáka
„Poprosili jsme německé partnery o nějaké tipy, jaké herce by rádi obsadili na krále nebo královnu, a přišlo nám asi deset návrhů. A všichni to byli Afroněmci. Prostě Němci tmavé pleti. A k tomu nám ještě napsali, že doufají, že sdílíme jejich smysl pro diverzitu,“ vzpomíná Karel Janák na natáčení výpravné pohádky Jak si nevzít princeznu.
Jedna věc je být korektní, druhá věc je kontext, do nějž musí všechny prvky zapadnout, a to včetně obsazení. Vysvětlit kolegům z Německa, že tak rozmanité obsazení do české pohádky nezapadá, byl pro Karla Janáka oříšek. „Nakonec nám tedy se skřípáním zubů nabídli i jiné herce,“ zakončil své vyprávění režisér v Show Jana Krause.
Premiéra jen čtyři dny po pohřbu: Myslím, že mi to teprve dojde, říká Romana Goščíková
Jako režisér s cílem tvořit kvalitní filmové počiny ale Karel Janák ví, že s dobou se jít musí. Vlastnosti u současných pohádkových hlavních hrdinů se oproti minulým dobám výrazně změnily. Jak by měl nyní vypadat ideální princ? „Přehnaně krásní nejsou moc zajímaví. Musí být zajímavý a sympatický,“ cituje Janáka web iDnes.cz. Mnohem větší zásah do povahy ovšem zaznamenávají ženské hrdinky. Ty již dávno nečekají na svého prince, mnohdy je to totiž právě naopak. „Princezna už by dneska neměla být taková ta puťka, která jen sedí a čeká, až ji zachrání princ, ale musí to být taková ta holka, která se sama aktivně zapojí do hry. A kolikrát už by dneska měla zachraňovat toho prince,“ vysvětlil Karel Janák.
20 fotografií
