Svět vzpomíná na zesnulou Madeleine Albrightovou: Smutní i Havlová
32 fotografií
Kdysi nejmocnější žena světa, bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová (†84), prohrála ve středu ráno svůj boj s rakovinou. Teď si ji připomínají nejen prezidenti, ale i bývalá první dáma Dagmar Havlová (69).
Když měl bývalý prezident Václav Havel (†75) pohřeb v katedrále sv. Víta, byla to právě Albrightová, která při svém projevu vehnala lehký úsměv do tváře uplakané Dagmar. „Vnášel světlo do nejtemnější temnoty,“ řekla v roce 2011 na adresu Havla. Předevčírem to byla někdejší první dáma, která zavzpomínala na zesnulou diplomatku, se kterou ji pojilo přátelství. „Mé narozeniny mi budou už navždy připomínat tebe. Dobří lidé odcházejí,“ napsala na sociální síť. „Aspoň ty nacházíš mír. Čest tvé památce a sbohem. Smutek, tesknota, prázdnota,“ dodala zkroušená Havlová.
Vidí mimozemšťany?
S Havlovými pojilo Albrightovou dlouholeté přátelství. A také přinášelo místy vtipné situace. Třeba když Václavu dělala tlumočnici při návštěvě americké NASA. „Zeptejte se, jestli někdy vidí mimozemšťany,“ měl se obrátit prezident na svoji společnici. Albrightová vzpomínala, že tuto jeho otázku raději nepřeložila, aby si někdo nemyslel, že je – jak sama řekla – blázen. Po smrti prvního českého prezidenta obě dámy zůstaly v kontaktu. Třeba když spolu v roce 2014 odhalovaly Havlovu bustu přímo v americkém Kongresu.
Špendlíková diplomacie
Albrightová byla známá i tím, že si na diplomatická jednání vybírala brože. Těmidávala najevo svoji náladu i postoje. „George Bush starší říkal: Čtěte moje rty, já jsem říkala: Čtěte moje brože,“ uvedla. Když třeba zjistila, že se ji Rusové snaží odposlouchávat, vzala si na setkání s prezidentem Vladimírem Putinem (69) brož připomínající štěnici. Šperk s hadem si zase vzala na jednání s iráckým diktátorem Saddámem Husajnem (†69), který o ní prohlásil, že je had.
Všichni její prezidenti... Kamarádství s Havlem
S prvním porevolučním prezidentem ji pojilo hluboké přátelství. Byla to právě ona, kdo mu radil při jeho první cestě do USA. „Kamkoliv bych ho následovala,“ popsala svůj obdiv k Václavu Havlovi (†75). Ten ji na oplátku přemlouval, ať sama po jeho odchodu kandiduje na českou prezidentku. Jak ale sama zhodnotila, na takovou roli už moc dlouho žila v Americe.
Zklamání z Klause
„Jsem zklamána,“ řekla Albrightová před mnoha lety na adresu hlavy státu Václava Klause (80). „Nerozumím tomu, co váš prezident dělá,“ divila se jeho protievropským krokům, jako bylo otálení s podpisem Lisabonské smlouvy. Stejně tak se jí nelíbily jeho postoje ohledně globálního oteplování.
Zemřela Madeleine Albrightová: Češka, která se dostala až na vrchol americké diplomacie
Podle Zemana vzor
Česko do NATO vstoupilo v době, kdy byl premiérem současný prezident Miloš Zeman (77). A právě Albrightová na tom měla svůj podíl. „Byla nejdůležitějším podporovatelem i advokátem České republiky v USA,“ uvedl Zeman v kondolenci zaslané do Bílého domu. „Byla ale například také vzorem pro řadu žen a dívek, které inspirovala svou silou, energií a odhodláním,“ dodal hradní pán.
Barack Obama (60)
„Madelaine Albrightová byla šampionkou v uplatňování demokratických hodnot. Navíc jako imigrantka přinesla unikátní a důležitou perspektivu svojí průkopnické kariéře,“ uvedl bývalý americký prezident, jenž jí v květnu 2012 udělil Prezidentskou medaili svobody.
Bill Clinton (75)
„I přese všechno, dokonce do naší poslední konverzace, kterou jsme měli před dvěma týdny, nikdy neztratila svůj skvělý smysl pro humor nebo její odhodlání podporovat Ukrajinu v jejím boji za zachování svobody a demokracie. Hillary a já budeme navždy hluboce vděční za nádherné přátelství, které jsme s ní sdíleli, a neomylně moudré rady, které nám dala v průběhu mnoha let,“ vyznal se 42. prezident USA. Ten ji po volbách v roce 1993 jmenoval velvyslankyní USA v Radě bezpečnosti OSN, později ji navrhl na místo ministryně zahraničí do svého druhého kabinetu.
Joe Biden (79)
„Byla silou dobra, milosti a slušnosti. Práce s ní během devadesátých let patřila mezi vrcholy mé kariéry v Senátu během mého působení ve výboru pro zahraniční vztahy. Její ruce změnily běh dějin. Jill i mně bude nesmírně chybět,“ uvedl současný vládce Bílého domu, jenž nakázal stáhnout po celé Americe vlajky na půl žerdi.
Jimmy Carter (97)
„Albrightové služba téhle zemi a světu bude ještě inspirovat další generace, které budou následovat. My vyjadřujeme soustrast její rodině a mnoha lidem, jejichž životy oslovila tahle pozoruhodná mírutvorkyně.,“ uvedl 39. prezident Spojených států, jenž se poprvé s Madeline setkal v Kongresu, kde začala v roce 1976 pracovat
Z imigrantky nejmocnější ženou
Budoucí nejmocnější žena USA se narodila jako Marie Jana na pražském Smíchově do rodiny československého diplomata Josefa Korbela. Za druhé světové války rodina žila v Londýně, kde její otec pracoval pro exilovou vládu. Komunistický převrat v únoru 1948 pak přiměl diplomatovu rodinu usídlit se v USA ve městě Denveru. Během studií se seznámila se svým budoucím mužem Josephem, s nímž měla dvojčata Alici a Anne a pak ještě mladší dceru Katie. Manželství ale nevydrželo a pár se v roce 1982 rozvedl.
Do velké politiky se dostala coby součást administrativy prezidenta USA Jimmyho Cartera (97). Paní ministryně Od roku 1993 byla velvyslankyní Spojených států v OSN. V této pozici také zažila jednu z nejtěžších krizí 90. let – genocidu ve Rwandě. Tehdy USA ignorovaly volání po vojenském zásahu, čehož sama Albrightová později velice litovala. Kariérního vrcholu dosáhla v roce 1997, kdy si ji vybral prezident Bill Clinton (75) jako vůbec první ministryni zahraničí v dějinách USA. Stala se tak jednou z nejmocnějších žen na světě. V té pozici sehrála významnou roli, když pomohla vydláždit cestu Česka do NATO. Krátce poté došlo k aliančnímu bombardování Jugoslávie, které mělo zabránit srbským etnickým čistkám v Kosovu. Za to byly později USA a Severoatlantická aliance značně kritizovány.
Fiala o smrti Madeleine Albrightové: Velká světová státnice
32 fotografií
