Oslavenkyně Uršula Kluková: Do osmdesátky jsem nedorostla
Už za tři dny bude Uršula Kluková slavit kulaté 80. narozeniny. Přestože by si mohla užívat zaslouženého důchodu, pořád něco dělá. Hraje v divadlech, vykládá karty a hlavně pendluje mezi Prahou a Broumovem, kde prožila dětství i mládí, a kam se tak říkajíc na stará kolena vrací. Před několika lety si tam totiž koupila dům na náměstí. „Mám sice vypozorované, že mi bude osmdesát, ale ještě jsem do té osmdesátky nedorostla,“ říká se svým typickým smíchem.
Jak se jako nastávající osmdesátnice cítíte?
„Cítím se tak normálně, jak jsem se cítila, když mi bylo šedesát nebo sedmdesát. Nic jsem nezaznamenala. Četla jsem teď ale zvláštní knihu od spisovatele Jeana Dutourda s názvem Hrůzy lásky. On tam píše, že člověk ani nestárne, jak si všichni myslíme. My stárneme ze dne na den, to znamená, že jsme furt čtyřicetiletí, přestože nám je už padesát. A najednou se jednoho dne probudíme a je nám padesát šest. A přesně tak to mám taky. Pořád mám šedesát osm. Až se jednoho krásného dne vyspím, tak se ráno probudím, bude mi osmdesát a polezu po čtyřech na záchod!“
Plánujete teď něco do budoucna?
„Ne, já nijak moc neplánuju, ale ne kvůli věku. Víte, člověk si něco vždycky naplánuje a pak je tu najednou covid. Nechávám to tak, jak to je. A když jsou nějaké mezery, což je, když nic není, tak se vždycky nějak zabavím, protože toho mám spoustu. Mám knihy a můžu si číst, mám zvířata a bordel v bytě, takže můžu alespoň uklidit. Pořád je co dělat.“
Jak jste přežila pandemii?
„Díkybohu jsem zdravá, nechytla jsem nic. Dělala jsem to, co řekli v televizi nebo rádiu – že máme dodržovat odstupy a tak podobně. Myslím, že kdyby se tak choval každý, už by to takhle nebylo. Mám zdravotnické vzdělání, dělala jsem »zdrávku« a pak i v nemocnici, takže na roušky nedám dopustit. Myslím, že jsou dobrá ochrana. Všimla jsem si, že i lidi, co na to trpí, a nosili roušky nebo respirátory, tak ani chřipku neměli.“
Kde jste během covidu pobývala? V Broumově, nebo Praze?
„Nejdřív jsem byla v Praze a pak půl roku Broumově.“
Uršula Kluková na 80 Krampola: Jirka, jediný z mužů zůstal jako kamarád!
Jak vznikal rozhovor
S Uršulou jsme si povídaly po telefonu, když byla právě ve svém milovaném Broumově. Přestože jsme se předtím vůbec neznaly, hned jsme si sedly a ukázalo se, že sdílíme některé koníčky. Vyprávěly jsme si o kartách, kamenech, bylinkách a zvířatech, a jedna od druhé jsme se rozhodně něco naučily.
Kde to máte radši?
„Ten Broumov je prostě moje láska. Zaprvé jsem tady vyrostla, zadruhé je tu krásně a zatřetí jsem člověk s kořeny, takže tíhnu k Broumovu i jeho okolí. Mám to město ráda, i když je to spíš městečko. V Praze bydlím v centru a tam je to takové... No, vždyť to tam znáte! Na Prahu jsem si ale už zvykla, mám tam spoustu přátel, kamarádů. Ti mi v Broumově někdy chybí. Tam ty lidi znám taky, ale nejsme si tak blízcí. Člověk si s nimi nemá tak moc o čem povídat, protože každý žijeme v jiném prostředí a máme jiné zájmy.“
Jiří Krampol opět v rukách lékaře! Přetržené vazy, kopanec od MMA zápasníka
Jezdí za vámi přátelé do Broumova?
„Jezdí a rádi! Teď tu byl zrovna Patrik Rozehnal, se kterým dělám v rádiu Humoriádu. Do Broumova občas zajede i Věra Křesadlová, se kterou se kamarádím z dob Semaforu, nebo Kateřina Kornová. Chodíme tu do lesa nebo do kláštera, kde mám taky kamarády.“
Vídala jste se během pandemie se synem?
„Jakuba jsem viděla pořád. Normálně chodí do práce, ten to neměl jako my umělci. Pracuje totiž v supermarketu. O práci se bát nemusel, spíš naopak, měl toho víc.“
Měla jste o něho starost, když přicházel do kontaktu s tolika lidmi?
„Neměla. A taky se mu nic nestalo! Docela tam dbali na hygienu, nosili samozřejmě ochranu dýchacích cest a hodně se dezinfikovali. On navíc veškerá ta opatření dodržoval, takže nic nechytil.“
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě deníku Aha! (14. 8. 2021)