Trávníček o pomoci státu: Já ale musím zaplatit všechny lidi | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 19. srpna 2022

Svátek slaví Ludvík, zítra Bernard

Trávníček o pomoci státu: Já ale musím zaplatit všechny lidi

Pavel Trávníček
Pavel Trávníček (Foto Blesk – Martin Hykl)

Pro jedny zůstane navždy princem, pro druhé celoživotním playboyem. Pavel Trávníček (70), který se v roce 1973 proslavil ve vánoční klasice Tři oříšky pro Popelku, se ale sám na sebe dívá nerad. A dokonce i jeho čtyřletý syn Maxmilián utíká od televize, když se na obrazovce táta jako princ objeví. Jak herec vzpomíná na natáčení s Libuškou Šafránkovou (67)? Žárlí na svou Popelku – o 35 let mladší manželku Moniku (35)? A jak takříkajíc na stará kolena vychovává svého čtyřletého syna?

Díváte se sám na sebe v pohádkách, které opakují aspoň jednou do roka na Vánoce?

„Měl jsem štěstí, že se většinou podařily, takže je pravidelně dávají. Ale já se na ně nedívám. Když to náhodou zahlédne můj čtyřletý syn, tak tomu nevěří. Manželka mu minule říkala: hele, to je táta. Ale on se zamračil a utekl pryč. Nelíbí se mu to. Jako by to nerad viděl.“

Bavily vás role princů?

„Byl jsem takhle obsazovaný a je to taková typizovaná záležitost. Jiné role jsem hrál ve svém divadle. Když hraju prince, tak hraju prince. Jsem rád, co mi život nabídl, a jak říkám, nemůžu mít všechno.“

Považujete se za exhibicionistu, když se živíte herectvím?

„Vůbec ne. Předvádění nemám v krvi, byť jsem herec. Chodit třeba někde před lidmi na mole, to bych nevydržel. Herec se cítí dobře v roli, pokud ji samozřejmě zvládne. Ale samo o sobě předvádění je pro mě trapný. Všechny ty televizní hvězdy, které jednou přejdou chodník a už si myslí, že jsou slavní, tak si myslí, že o tom je to herectví. Ale to je špatně. Herci se nikdy rádi nepředváděli, kromě bavičů, což je těžké zaměstnání. To obdivuju.“

Trávníček na Febiofestu: Nesmíme se nechat zastrašit

Video se připravuje ...

Těžké zaměstnání bylo v roce 2020 i herectví. Jak jste se s tím popasoval?

„Nedávno jsem o tom uvažoval, že stačí docela málo, aby se ten náš krásný svět zhroutil. Opatření jsem přijal jako neměnnou skutečnost, protože na světě jsou věci, se kterými se dá něco dělat, a se kterými se naopak dělat nic nedá. Člověk se s tím musí vyrovnat. Snažil jsem se jako vzorný pacient poslouchat, co se má a co se nemá. Už první vlnu jsme s manželkou strávili doma na zahradě s rouškou na hlavě, na uších, na nosu, prostě všude.“

Nebyl jste zaskočený, jak se k tomu postavila vláda a víc vám nepomohla?

„Dostal jsem to, co všechny osoby samostatně výdělečně činné. To podle nich stačí. Víte, soukromá divadla mají obecně takový problém, který nevím, jestli je dobře vyřešený. Jsou dotovaná divadla a je jedno, jestli tam sedí třicet, nebo tři sta lidí, ale to mně teda jedno není. Já potřebuju, aby tam těch tři sta lidí opravdu sedělo. Protože potřebuju všechny zaplatit. A když se něco stane, tak jedinou odpovědí je: je to vaše soukromé divadlo. Nikdo mi nic nedá. Ani jednu židli zadarmo.“

A nepomohlo by divadlo lidem zrovna v téhle chvíli najít rozptýlení?

„Po revoluci jsem byl uměleckým šéfem v Karlíně a vzpomněl jsem si na takovou starou pravdu o divadle, která podle mě platí. Když diváci nechodí do divadla a je nějaká špatná doba, musí se nasadit operetka toho nejhrubšího zrna – a přijdou!“

Neuvažujete rodinu ještě rozšířit?

„Víte co, zeptám se doma! Ale myslím, že ne...“

Celý článek najdete v tištěné verzi Aha!

Pavel Trávníček před mší za Gotta: Zůstane v mém srdci

Video se připravuje ...



Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.