Zeman pod palbou: SKUTEČNÁ PRAVDA O ZDRAVÍ PREZIDENTŮ! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Zeman pod palbou: SKUTEČNÁ PRAVDA O ZDRAVÍ PREZIDENTŮ!

Spekulace o zdraví Miloše Zemana (73) sílí. Jeho předchůdci na Hradě na tom ale byli podobně...
Spekulace o zdraví Miloše Zemana (73) sílí. Jeho předchůdci na Hradě na tom ale byli podobně... (Foto ČTK, Getty Images, ara)

Chtějí »odstřelit« Miloše Zemana (73) před lednovou přímou volbou hlavy státu? Anebo je to oprávněný strach o zdraví prezidenta? Českem se totiž šíří spekulace, že je na tom čím dál tím hůř. Zeman i jeho lékaři ovšem tvrdí, že ho sužuje jen neuropatická noha a cukrovka se dostala do normálu. Téma Aha! ale připomíná, že jen málo prezidentů v naší historii netrápily zdravotní neduhy. Zato snaha tajit je mívala fatální důsledky... 

Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937, †87): Zdraví? Přísně tajné!

»Prezident osvoboditel« Tomáš Garrigue Masaryk trpěl četnými zdravotními neduhy. Ty ale i kvůli složité politické situaci, v níž se nacházel, jeho blízcí před veřejností přísně tajili, někdy až s absurdními vysvětleními.

Když v roce 1934 počtvrté kandidoval na prezidentský post, už to nebyl onen vzpřímený muž, který se rád nechával fotografovat na koni. Trpěl ztrátou orientace, necítil nohu, ruku, byl roztržitý. Za to mohla jeho první mozková příhoda. Začal také špatně vidět. Jeho tehdejší lékař, mimochodem gynekolog, Adolf Maixner, zdravotní neduhy pro veřejnost vysvětlil dodnes vysmívaným odůvodněním, že pan prezident moc četl a psal, proto špatně vidí a bolí ho ruka. Kvůli problémům s psaním se dokonce tajně používalo razítko s podpisem prezidenta Masaryka, protože vlastního autogramu už nebyl schopen.

Když skládal Masaryk slib, který vysílal Československý rozhlas, měla i veřejnost možnost poznat, že je s »tatíčkem« něco v nepořádku. Při pronášení slibu měl výpadky a spolupracovníci mu museli napovídat, což bylo v přenosu slyšet. Málem pak neodešel po svých. Přestal brát audience a uchýlil se do ústraní.

V polovině prosince 1935 pak abdikoval. „Nebudu dělat figuranta,“ řekl svému synu Janovi a nejbližšímu spolupracovníkovi Edvardu Benešovi. Necelé dva roky prožil na zámku v Lánech a v září 1937 jej v 87 letech postihla poslední mozková příhoda, po níž upadl do komatu a v přítomnosti celé rodiny zemřel. V posledních chvílích jej prý trápily návaly agresivity vyplývající z absolutní bezmocnosti.

Edvard Beneš  (1884 – 1948, †64): Zdraví neumožnilo vzdor

V Československu zuřila válka. Vzduchem sice nelítaly kulky, ale komunisté pod vedením Klementa Gottwalda ovládali čím dál tím víc klíčových funkcí ve státě. A věrný demokrat a masarykovec, prezident Edvard Beneš, byl v životní fázi, kdy mu na skutečný vzdor nezbývaly síly.

Už roku 1936, kdy byl zvolen prezidentem, britské noviny otiskly zprávu, že Beneš trpí srdeční chorobou a má v úmyslu odstoupit. Státníka to nesmírně naštvalo, rozhodl se ale upravit režim. 
Kvůli vynucenému exilu do Británie roku 1938 se navíc podle dostupných pramenů zhroutil fyzicky i psychicky. Do Československa se těšil, vrátil se ale do země, kterou čekaly velké změny. I kvůli stresu trpěl silnými migrénami, omdléval a měl problémy s chůzí. A v době, kdy probíhala klíčová jednání s Gottwaldem, Benešovu relativní »krotkost« mohla způsobit silná sedativa.

Teprve třiašedesátiletý prezident musel chodit o holi, měl problémy s řečí a také silně slinil. Zkrátka fyzická schránka, která bohužel nevykazovala znaky velikosti a síly. Poté, co prohrál s komunisty i v boji proti »jejich« nové ústavě, abdikoval a předal žezlo Gottwaldovi. Stáhl se do svého milovaného Sezimova Ústí, kde roku 1948 v 64 letech zemřel. Lékařská zpráva konstatovala kornatění mozkových cév a poškození tepen srdce a aorty.

Jak nemoc, tak vypjatá politická situace, která jej poškozovala nejvíc, tak z Beneše pro některé udělala tragickou figuru, která neměla sílu na vzdor. „Tento muž potřeboval klid, aby zápolil se svou nemocí. Místo toho se ocitl uprostřed tragédie,“ napsal o něm Ferdinand Peroutka.

Emil Hácha (1872 – 1945, †72): Zesláblá figurka nacistů

Respektovaný právník byl dotlačen do role prezidenta Československa poté, co Beneš v roce 1938 kvůli mnichovskému diktátu abdikoval a emigroval. I jeho ale tragicky poznamenala nemoc v kombinaci s dobou. Nacisté si z něho udělali figurku, s níž nakládali, jak se jim zlíbilo – pod jejich vlivem uznal vznik Protektorátu Čech a Moravy – zatímco on doufal, že klidnou silou zmírní jejich brutální zásahy do životů lidí. Marně. Jako nemocný a apatický člověk trpící arteriosklerózou, senilitou a řadou psychických problémů, se uchýlil do lánského zámku a přestal komunikovat s exilovou Benešovou vládou. V květnu roku 1945 ho komunisté nechali zatknout. Zemřel za necelé dva měsíce ve vězeňské nemocnici na Pankráci.

Rudá garda na Pražském hradě

Největší tyran? Bezpochyby Klement Gottwald (1896 – 1953, †56)

A poté, co si s ním země užila mimo jiné i politické monstrprocesy a násilnou kolektivizaci, byl jeho způsob skonu pro některé doslova delikatesou. Roku 1953 se Gottwald vrátil ze Stalinova pohřbu. Po přistání si stěžoval, že mu není dobře, prý chřipka. Chyba. Prasklá výduť na aortě ho o dva dny později stála život. Velkým tajemstvím ale bylo, že trpěl syfilidou a ještě větším, že jeho závislost na alkoholu byla přímo sovětská. Historici jej občas dokonce popisují jako vyděšenou trosku, která některé z nejhorších příkazů podepsala, protože jej poradci opili do němoty a lejstro mu podstrčili.

Po Gottwaldovi byl druhý rudý vůdce, který zemřel ve funkci, Antonín Zápotocký (1884 – 1957, †72). »Prezidenta spisovatele« skolil ve dvaasedmdesáti letech infarkt. Kvůli několika mozkovým příhodám a plicní embolii dokonce abdikoval Ludvík Svoboda (1895 – 1979, †83), ač údajně na své roli lpěl a odejít nechtěl. V roce 1975 nakonec ustoupil a umetl cestičku Gustavu Husákovi (1936 – 1991, †78). Ani ten nebyl navzdory 14-letému funkčnímu období zdravý jako řípa. Moc kouřil, měl cukrovku a musel na tehdy dost komplikovanou operaci šedého zákalu.

Václav Havel (1936 – 2011, †75): Když marodil, netajil to!

Právě u Havla, prvního porevolučního prezidenta Československa, a pak i samostatné České republiky, se prolomila barikáda mlčení. Jeho lékařské konzilium svolávalo tiskové konference, kde vysvětlovalo, jakým procedurám ho podrobilo, otevřená byla v této věci i jeho druhá manželka Dagmar (64), která mu dle slov mnohých přátel péčí zachránila život. Změnu přístupu vysvětlil Aha! Havlův někdejší mluvčí a odborník na etiketu Ladislav Špaček.

„Když pan prezident Havel poprvé vážně onemocněl s karcinomem plic, bylo to jeho přání, aby veřejnost věděla, jak je na tom. Já jsem tehdy svolal tiskovou konferenci, na které byl i profesor Pavel Pafko a ještě než se pan prezident probral z narkózy, veřejnost věděla, jak operace dopadla. Já jsem se ho ještě před tím ujišťoval, jestli to myslí vážně, jestli by neměl o výsledku operace vědět jako první on, ale řekl mi, že to není podstatné,“ řekl Špaček a dodal, že šlo i o další způsob, jak udělat čáru za starými pořádky, kdy se o zdraví papalášů mlčelo.

Seznam Havlových hospitalizací a operací, z nichž nejsledovanější bylo Špačkem zmíněné odstranění poloviny pravé plíce postižené zhoubným nádorem roku 1996, by ani nebylo možné otisknout. Zdraví mu podlomilo komunistické věznění, a také fakt, že byl většinu svého života velmi silným kuřákem. Posledních několik týdnů života – to už dávno nebyl prezidentem – strávil zesláblý na svém oblíbeném Hrádečku, kde se o něho staraly sestry boromejky, a v prosinci roku 2011 zemřel ve věku 75 let.

Miloš Zeman (73): Za spekulace o zdraví žaluje!

Současná hlava státu před očima chřadne. Dle jeho nejbližších proto, že „prostě stárne“, dle vlastních slov je celkem v pohodě, jen nohy neslouží. A dle jednoho drbu kvůli tomu, že trpí tou nejhorší z nemocí.

Brněnský radní Svatopluk Bartík nedávno na sociální síti Facebook vyvěsil informaci, že má Miloš Zeman rakovinu a zbývá mu pár měsíců života. Prezident ho označil za „svini“ a mluvčí Jiří Ovčáček slova prohlásil za „odporné lži“. Na slova radního reagoval Hrad trestním oznámením.

Zemanův zdravotní stav byl vždy poněkud diskutabilní. Kvůli cukrovce má neuropatii nohou, tedy je má znecitlivěné a špatně se mu chodí i s hůlkou. Snadno se vyčerpá a občas u pultíku vrávorá. „Můj zdravotní stav je s malými výkyvy totožný minimálně celou dobu výkonu prezidentské funkce,“ tvrdí ale prezident s tím, že se mu dokonce podařilo zlepšit cukrovku tak, až „odešla“ – experti uvádějí na pravou míru, že pouze dietou upravil glykemii. Komplexní lékařskou zprávu ale vedoucí Zemanova v podstatě nefunkčního konzilia, exministr zdravotnictví Martin Holcát, neukáže.

Odborník: Zdraví ovlivní volby

Podle Karla Komínka z Institutu politického marketingu by právě spekulace o zdraví mohly prezidentovi v lednové (12. - 13. 1.) přímé volbě, kde obhajuje mandát, ublížit. „Ačkoliv u nás zdraví kandidátů není tradiční téma, podle mě tentokrát roli hrát bude. I u řady lidí, kteří jsou zastánci Miloše Zemana se může stát, že kvůli zdraví z nějakého vřelého důvodu budou chtít, aby se vrátil na Vysočinu a dále se nestresoval,“ řekl Aha!

Na video s prezidentem Zemanem se můžete podívat zde:

Video se připravuje ...



Přečtěte si
kurna1
14. 11. 2017 • 11:27

Když se podiváte na zeman, tak i laik musí poznat, že není úplně zdráv

hejhej
14. 11. 2017 • 10:38

ivanak: Výstižné !!!!!!!

pea.p
14. 11. 2017 • 09:45

Tak ono hlavně málo kdo snese pravdu. A o tom, že jsou tady skupiny obyvatel které nedělají , jen dojí stát se sice ví, ale nahlas se o tom mluvit nesmí. A když diskriminace, tak jen pozitivní - je zajímavé, že toto nikomu nevadí. Zeman sice mluví ne vždy zrovna kulantně , ale má ve spoustě věcí pravdu. Z volby prezidenta mám dojem, že jde některým o to aby byl zvolen kdokoli, jen ne Zeman.

Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.