Génius Hugo Haas: Kokain, rychlá auta a zpití závodníci v ulicích noční Prahy!

Kokain, ženy, zpěv!

Hugo Haas ve 30. letech velmi rád pořádal večírky pro pražskou uměleckou i podnikatelskou smetánku. Kromě vyhlášených pitek, které byly často završeny nočními automobilovými závody v ulicích spícího města se do popředí zájmu těchto často bohatých flamendrů dostával i "koks". Podle policejních statistik z té doby, existovalo v těch letech na území Československa více než šest stovek dealerů. Jeden z nich pracoval jako šatnář ve vyhlášené Hunkově restauraci, kam si podle Ljuby Hermanové pro "sněžení" jezdil i Hugo.

Mandlová musela občas platit nájem

Další z Haasových blízkých žen, Adina Mandlová na jeho vztah k drogám vzpomíná v knize Dneska se tomu směju takto:  "Haas se narkomanií nikdy netajil. Každý o tom věděl, a když občas dostával záchvat beznaděje a melancholie, všichni jsme věděli, že nemůže sehnat kokain. Někdy jsem ho třeba tři dny neviděla. A protože utratil všechny peníze za předražený, tajně kupovaný kokain, nezbylo mu každou chvíli na domácnost a já musela sáhnout do vlastní kapsy."
Drogy skončily v záchodové míse

Poté, co si vzal za manželku Bibi, s kokainem nadobro skoncoval.  Bibi ve svých vzpomínkách uvedla zajímavou scénu, když v koupelně našla lahvičku s bílým práškem. "Co to je, nějaký prací prášek?," chtěla prý vědět. „Ne, to je kokain, to jsem kdysi bral. Vyhoď to prosím do záchoda,“ prohlásil Hugo Haas. Od té doby se u něj kokain neobjevil.
Štěpničková ho pašovala v krabici od sušenek!

Poněkud jinou cestu, než v drogovém opojení, zažil herec a režisér po své smrti. I když se mu po domovině stýskalo, za komunismu navštívil vlast jen jednou v roce 1963. O pět let později zemřel a jeho ostatky do Čech měla propašovat Jiřina Štěpničková. Vzpomínal na to herec Velen: "Jiřina Štěpničková mi při jednom natáčení vyprávěla, jak Haase vezla z Vídně. S Bibi Haasovou vysypaly popel z urny do plechové krabice od sušenek a Jiřina ho převezla přes hranice v nákupní tašce."