Odhalení kosmonauta Remka: Ve vesmíru s Vondráčkovou
5 fotografií
Prvním československým a 87. kosmonautem světa (prvním z jiné země než Sovětského svazu nebo USA) byl Vladimír Remek (77). Při svém letu na stanici Saljut 6 byl na palubě kosmické lodi Sojuz 28 společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem (†83). Letěli 2. března 1978, ve vesmíru prožil 7 dní, 22 hodin a 17 minut.
Vladimír Remek odstartoval do vesmíru i s vlaječkou prvního stíhacího leteckého pluku a malou kapslí zeminy. Doprovázely ho i figurky Švejka a krojovaná panenka z Moravského Slovácka, rodiště náhradního kosmonauta Oldy Pelčáka (†79). Po návratu Pelčákovi panenku zase vrátil. Figurku Švejka daroval sovětskému kosmonautovi Juriji Romaněnkovi.
Nejlepší běžec!
Před odletem se rozhodovalo, kdo do vesmíru poletí. Vedle našich zástupců se totiž na oběžnou dráhu připravovali i adepti z NDR a Polska. Mělo se ukázat, kdo je nejlepší. Takže se občas dohlíželo i na případnou rivalitu. „Třeba při fotbale nás Sověti raději rozdělili tak, abychom se nedostali do národnostních konfliktů. V rámci fyzické přípravy jsme běhali. Do maturity jsem závodně běhal za Slavoj Čáslav, takže jsem vždy skončil nejlepší,“ vzpomíná Vladimír Remek, který navštěvoval v Brně během studia i Klub mladých astronomů na zdejší hvězdárně. Na let se kosmonauti připravovali jen 14 měsíců. Od léta 1977 byli usazeni do posádek a zabývali se konkrétním programem. V danou dobu se kosmickou loď musel totiž naučit řídit i hostující kosmonaut ze spřátelených zemí.
Žádné počítače, ale tužka a papír
„I když zodpovědnost nesl velitel velkou, o druhého se opíral. Stát se mohlo cokoliv. Nebyly počítače typu jako dneska, některé věci se musely dělat pomocí tabulek, tužky, papíru a rychlých výpočtů.“ Už tehdy se však připravovali na stav beztíže v podobném stroji, jako je tomu dnes. Proti nevolnosti, oproti Aleši Svobodovi, ale nic nedostávali. Remka potíže trápily až na oběžné dráze. Přešly ho po dvou dnech. Na oběžné dráze spal ve vaku připoutaném ke stěně gumičkami za háčky. Ani jídlo nebylo tak komfortní, jako je tomu dnes. Měli experimentálně připravené, dehydrované, které se později doplňoval vodou. Jinak byla strava v konzervách a v tubách, včetně čajů a kávy. Pitná voda s přidáním stříbra, kvůli potlačení různých zárodků, byla ve speciálních nádobách. K ohřevu posloužila elektrická tělíska. Týden se to prý ale dalo vydržet.
Vysavač místo záchodu
Toalety byly podobné těm, které běžně používáme. „Malou potřebu jste vykonával do něčeho, čemu se dříve u lékaře říkalo šampusky. Byl tam ventilátor, který výměšky strhával dovnitř. Velká potřeba se dělala do speciálních sáčků, která se odváděla pryč na principu vysavače. Pustil se ventilátor, který stolici a pach zachytil,“ dodává ještě Vladimír Remek. Na oběžné dráze plnil zadané úkoly různých experimentů. Dělal přenosy na Zem, kterou rád pozoroval. „Osvětlení měst, jak je pozorovatelné v noci z letadla, bylo z oběžné dráhy vidět podobně. Měli jsme tam i videokazetu se zábavným programem. S estrádními pěvci, vzpomínám si na Helenu Vondráčkovou. Pro ostatní to bylo zajímavé, protože jejich kazety, co tam do té doby měli, znali už zpaměti,“ uzavírá s úsměvem Vladimír Remek.
5 fotografií
