Socialistický experiment Štola 88: Z Brna se letělo na Mars
4 fotografie
Psal se rok 1988, kdy Češi vyrazili na Mars. Odstartovali z Tišnova 13, září a na cestě byli tři týdny. Společně s »astronauty« mířila do vesmíru i zvířata. Během »letu« zúčastnění řešili situace jako nenadálý oheň na palubě nebo únik kyslíku. Zpět se vrátili 1. října.
Byla to samozřejmě jen simulace. Expedice Štola 88 byl projekt kosmického výzkumu. Původně se zde zkoušely technologie pro ražbu kolektorů v Brně. Později tu zkoumali i možnost uchování vzácných materiálů pro případ radioaktivního napadení. Štola v jílu se ale na protiatomový kryt nehodila.
Výzkum stresu
Šedesátimetrová štola s protitlakovými dveřmi byla rozdělená na několik místností. V nich se v září 1988 odehrál experiment Československé akademie věd. Cílem bylo sledovat větší skupinku osob ze všech možných sociálně-psychologických hledisek. Mezi vyvolenými byl i Miloš Čermák (57). „Chodil jsem do planetária mezi nadšence do vesmíru. Vedoucím byl Antonín Dvořák, který vedl výběr a přípravu prvních československých kosmonautů. Na vysoké jsem pak studoval kybernetiku a Jaroslavu Sýkorovi, bývalému pilotovi, jenž byl vedoucím laboratoře pro výzkum stresu, jsem dělal pomocnou vědeckou sílou,“ vzpomíná Miloš Čermák.
Rány do hlavy
Uchazeči se vybírali mezi vysokoškoláky. Zájemci byli pozváni k vyšetření po stránce psychické, ale i fyziologických schopností. „Původně jsem tam jít nechtěl. Bylo mi dvacet a být tři týdny někde zavřený a dělat tam opičárny mě nelákalo. Navíc s výškou 205 cm jsem tušil problémy. Také jsem se tam později párkrát praštil do hlavy.“ Nakonec tam ale musel, bylo málo schopných adeptů. Posádku lodi, která nikam neletěla, tvořilo devět studentů, dva dělnicí a novinář. Ve štole byli rozděleni na dvě skupiny. První parta čítala sedm mužů a byla vedena Pavlem Toufarem (†70), spisovatelem a propagátorem kosmonautiky. Vykonávali jednoduché úkoly, ale řešili i krizové situace a ovládání »kosmické lodi« přes počítač.
Kolikrát hrábne slepice?
Druhou skupinu Miloše Čermáka tvořili čtyři muži a žena. Měli za úkol péči o slepice, japonské křepelky a ryby. „Dělali jsme nějaké bizarní úkoly, například jsme hodinu pozorovali slepici a zapisovali, kolikrát hrabala,“ líčí Čermák. Den byl zkrácen na osmnáct hodin, aby se organismus adaptoval na jiný rytmus. Tzn. šest hodin spánku, šest hodin práce a šest hodin bylo volno. Toufarova skupina si z nudy vyrobila papírové divadélko, šachy a karty. Museli ale také vyřešit selhání kanalizace a požár rozvodné skříně v přechodové komoře. Ke sledování »kosmonautů« sloužily průmyslové kamery, ale také porty, které na sobě měla pětice dobrovolníků. Sledovaly jejich tepovou frekvenci a pohybovou aktivitu. Součástí experimentu byly i odběry vzorků moče a krve. Musely být ovšem do hodiny v pražské laboratoři, a tak se přepravovaly vrtulníkem. Pilotoval ho Oldřich Pelčák (†79), náhradník Vladimíra Remka.
Vymyslili si PC hru
„Abychom se nenudili, udělali jsme na PC v programu Pascal s jednoduchou grafikou počítačovou hru Westman. Pohybovali jsme se po divokém Západě a likvidovali padouchy. Do toho jsme sledovali snůšky od slepic. Vejce jsme ovšem nejedli, komplet jídlo jsme dostávali zvenčí,“ vybavil si také Miloš Čermák. Kolektiv vědců potom čekalo náročné zpracování a vyhodnocení velkého množství naměřených a zaznamenaných dat. Dlouho se pak data vyhodnocovala, mělo se pokračovat, ale s rozpadem východního bloku výzkum skončil.
Bylo to sexy, ale pak přišla revoluce…
„Bral jsem to tehdy jako něco vzrušujícího, strašně sexy. Byl to zážitek. O výsledky jsem se nezajímal, protože přišel převrat. Už jsem věděl, že nechci být vědcem, ale novinářem. Tím, že jsme tam měli holku, učinilo experiment světově zajímavým a významným, protože se při výzkumech do té doby smíšené posádky nekombinovaly. V naší posádce panovala lepší nálada, nehádali jsme se. Ve druhé skupině je vedoucí Pavel Toufar prý více buzeroval,“ vzpomíná Miloš Čermák. Experiment zahájil diskusi o genderu a sexualitě v případě vesmírných letů. Dnes jde o běžnou věc, že létají ženy.
A příště už skutečný let do vesmíru
Na Štolu 88 by měl skutečným letem do vesmíru navázat pilot gripenu Aleš Svoboda (39) z Brna. O tom, jak se připravuje ve francouzském Bordeaux, jsme se byli přesvědčit na vlastní oči. Za týden přineseme exkluzivní reportáž.
4 fotografie
