Atentát na Heydricha: Dnes je to 70 let! Jak změnila válku smrt říšského protektora? | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 26. dubna 2024

Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav

Atentát na Heydricha: Dnes je to 70 let! Jak změnila válku smrt říšského protektora?

Fotografie
Fotografie (internal)

Byl to dosti pádný argument chrabrosti a odbojnosti českého národa, který Němci považovali za zbabělý. Dnes uplynulo sedmdesát let od atentátu na jednoho z nejkrutějších nacistických pohlavárů Reinharda Heydricha. Léta se diskutuje o prospěšnosti celé akce.

Pomohli si Češi, když se následně rozběhla krutá vlna vyhlazování, zabíjení a teroru? Měl tenhle čin smysl? Podle všeho ano, parašutisté Gabčík a Kubiš byli rozhodně pád hrdiny. Fašistické Německo utrpělo citelnou ránu a změnilo názor na protektorátní obyvatelstvo. Okolnosti atentátu jsou všeobecně známy (ČT2 dnes ve 20.30 vysílá český film Atentát), podívejme se na osudy dalších zúčastněných...

Vdova Lina Heydrichová: Můj muž dělal dobře!

Až do smrti v roce 1985 byla Lina Heydrichová (†74) přesvědčena o dobrých úmyslech svého manžela. Říšský protektor Reinhard Heydrich měl v jejích očích pozitivní úkol. „Byl toho názoru, že dělá pro Čechy prospěšnou věc, že jim pomáhá,“ řekla před více než třiceti lety v dokumentu Československé televize. „Můj muž měl na mysli, že Československo by se jednou mohlo stát součástí Německé říše,“ tvrdila zaslepeně. Byla nacistka, protože tak byla vychována.

A až do smrti byla prosáklá ideologií. Řešení židovské otázky, jež měla mít za výsledek totální vyhlazení Židů v Evropě, to byl výplod Heydrichovy brutality. A Heydrichová se s ní ztotožnila. „Ano, tuhle funkci tady manžel měl,“ přiznala. Heydrichovi měli čtyři děti, nejstarší Klaus zemřel po střetu s nákladním vozem, když mu vjel v Panenských Břežanech přímo pod kola. Heider (78), Silke (73) a Marte (69) dodnes žijí.

Dostala doživotí

Po atentátu na Reinharda Heydricha dne 27. května 1942 zařídil šéf SS Heinrich Himmler pro Linu a její děti doživotní bydlení na dolním zámku v Panenských Břežanech. V dubnu 1945 ale Lina opustila zámek a odjela do Německa.

„Přikázala zabít všechna zvířata, maso zavařila do sklenic a všechno naložila do maringotky, kterou nechala vyrobit. Se všemi se rozloučila. Předpokládala ovšem, že se jednou vrátí. Nevyzvedla si ostatky Klause, který měl hrob v zahradě zámku,“ popsala před časem v Reflexu hospodyně Helena Vovsová.

Lina Heydrichová měla osud, jaký si zasloužila. Dcera zchudlého pruského šlechtice se provdala za bezcitného kariéristu a sama ho ještě hnala nahoru. To na její popud vstoupil do jednotek SS. „Necítím žádnou vinu,“ hájila se. Faktem ovšem zůstává, že nenesla vinu na žádné smrti. Přesto ji roku 1948 v Praze odsoudili na doživotí. Skrývala se dva roky na severu Německa, bála se, že ji Britové vydají do Čech.

Prodavačka zmrzliny

Po válce jí byl přiznán vdovský důchod »po nadporučíkovi námořnictva Reinhardu Heydrichovi« ve výši 150 marek. „Prodávala zmrzlinu, normálně pracovala. A my děti jsme ji dlouhé měsíce ani neviděli, starali se o nás prarodiče,“ vybavil si syn Heider Heydrich.

Zachránila ji svatba s ředitelem finského Národního divadla Maunem Manninenem. S ním koupila v roce 1965 ve městě Burg na ostrově Fehmarn penzion Imbria Parva a starala se o něj. Zemřela v bludu.

Co Heydrich chystal a čemu jsme utekli?

Smrt Reinharda Heydricha zřejmě zachránila český národ od rozsáhlé genocidy. Podle amerického historika Richarda Breitmana připravoval tento vzdělaný netvor systematické vyvraždění tisíců nadaných českých dětí. Plány jednoho z hlavních autorů holocaustu byly objeveny v archivech tajných služeb. Nacisté chtěli české děti pod záminkou tuberkulózy shromáždit v likvidačních táborech, odkud by se už živé nevrátily.

Nejednalo se však jen o děti. Heydrich se zabýval i rozsáhlou likvidací dospělého obyvatelstva, včetně rekonstrukce mapy Evropy a přesídlování celých národů. Kdyby českoslovenští výsadkáři zastupujícího protektora v roce 1942 nezabili, možná by mnozí z nás dnes žili na Sibiři. I když Heydrichova smrt měla na svědomí mnoho popravených Čechů, zabránila zřejmě mnohem většímu zločinu na českém národě a podstatně zpomalila likvidaci Židů.

Zradil kvůli vlastnímu strachu

Také on měl zabít Heydricha. Den před atentátem ale těžce onemocněl, tak mu velitel nadporučík Adolf Opálka dovolil, aby se jel kurýrovat k matce do Nové Hlíny u Třeboně. Když si pak četl v novinách o stovkách popravených a zastřelených příbuzných parašutistů z jeho vlastního výsadku, dobře mu nebylo.

Vše vyvrcholilo poté, co nacisté vypálili Lidice a jeho matka se sourozenci hovořili o nacisty vyhlášené amnestii, která se týkala i těch, co se provinili. Nabídka platila od 13. do 18. června 1942 a Čurda už třináctého píše českým četníkům v Benešově na kus novin: „Zastavte popravy, atentát udělali Gabčík a Kubiš.“

Za vším byl strach. Doslova panická hrůza o život svůj a matky. Zradil a kamarády udal. V kryptě kostela v pražské Resslově ulici, kde po dlouhém obléhání všichni spáchali sebevraždu, je pomáhal nacistům identifikovat.

Alespoň načas si tak zachránil krk, navíc dostal čtvrtinu z vypsané dvacetimilionové odměny. Z peněz se ale dlouho netěšil. Čurda, který si poté změnil jméno na Karl Jerhot, se po válce přihlásil na četnické stanici v Manětíně.

To se ale už změnil v apatickou lidskou trosku a s osudem byl smířený. „Co má přijít, ať přijde,“ říkával. V roce 1947 byl popraven za zločin vlastizrady. Žádost o milost nepodal. Podle všeho to pro něj byla úleva.

Heider Heydrich: Ocejchovali mě jako nacistu!

Na rozdíl od matky plně chápal hrůzy války i brutalitu svého otce, říšského protektora. Heider Heydrich (78), druhorozený syn Reinharda Heydricha se před pár měsíci opět podíval do Čech.

Chtěl pomoct s obnovou zámku v Panenských Břežanech, ale jeho nabídka zatím působí rozpaky. „Naučil jsem se ve vzpomínkách přísně rozlišovat mezi mým otcem coby soukromou a oficiální osobou,“ zdůrazňuje Heider. Distancoval se od zrůdných praktik otce.

Vzpomněl si i na dramatický útěk z Čech. Maringotka, v níž kvapně prchali, připomínala spíš cirkusové obydlí. Na ostrov Fehmarn u Kielu, kde žili matčini rodiče, se kodrcali několik měsíců. „Byl v britské okupační zóně. Britové se k nám chovali slušně, ale němečtí pomocní policisté nám sebrali skoro všechno. Později jsme své boty a oblečení viděli na jejich dětech,“ vybaví si s hořkostí.

Později musel houževnatě obhajovat, že jméno nacistického zločince ještě nemusí znamenat závadu charakteru i u jeho syna. „Zažil jsem hodně osočování, ocejchovali mě jako nacistu, ale tyto útoky mi nikdy nemohly poškodit mou dobrou pověst,“ uzavírá syn muže, který s

Přečtěte si
jakeline
4. 4. 2016 • 06:39

Nejsem sice pamětník atentátu ale podle mého názoru se neměl uskutečnit vždyt za to zaplatily spousta neviných lidí kteří mohly žít!

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.