Největší záhady Česka: Co střeží kamenná lebka!
Do té doby, než se kamene dotknou lidské ruce, je jen surovinou. Ale člověk jej dovede tvarovat, stavět z něj, vytvářet umělecká díla. Co znamenají kamenné obličeje nenápadně zakomponované do zdí kostelů? Jde o vzpomínku na dávné pohanské svatyně, nebo jen o projevy netradičního lidového umění?
Co střeží kamenná lebka zabudovaná u vstupu do kostela? Abychom se mohli pokusit odpovědět na tuto otázku, musíme se vydat do obce Pošná na Pelhřimovsku. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369. Kamennou lebku i s hnáty naleznete v podezdívce věže původně gotického kostela sv. Bartoloměje.
Reliéf pravděpodobně pochází z 16. nebo 17. století. A co tedy vlastně kamenná lebka střeží? V kostele se nacházejí gotické fresky s astronomickými tématy: Slunce, Měsíc a zejména zatmění Měsíce. Možná jde o varování dávných astronomů...
Stejně tajemný je i obličej obklopený paprsky zasazený do zdi kostela sv. Lukáše v Křečovicích na Benešovsku. Nejen v záhadologické literatuře se uvádí, že jde o kamennou stélu s plastikou slunečního, snad keltského boha. Jde o reliéf oválného obličeje s paprsky, o průměru asi 25 cm.
Předpoklad byl, že se jedná o součást většího kamene zabudovaného do kostelní zdi. Pravda se částečně ukázala při opravě kostela v červenci 2004, kdy byla omítka odstraněna. Rázem se zjistilo, že »keltské« sluníčko je prostě jen kamenná placka, silná asi 7 cm.
I nadále však je otázkou stáří a účel plastiky a zjištění nových faktů rozhodně nevyvrací pohanskou minulost křečovického kamene. V platnosti zůstává ovšem i názor některých historiků, že jde o plastiku anonymního lidového umělce.
Čerpáno z knihy Toulky tajemnými místy Čechz edice Aha! Vychází 12. září! Koupíte v trafikách!
