Kostel snad založil řád německých rytířů a byl budován po etapách od časů Přemysla Otakara II. Na freskách v lodi kostela můžeme spatřit prapodivná monstra: skřeta s ohromnou hlavou vyrůstající přímo z nohou, ženu s prsy na zádech a další těžko definovatelná stvoření, napůl zvířecí a napůl lidská. Odborníci mají jasno – jde o tzv. gotickou grotesku.
Laik se však neubrání srovnání s malbami Hieronyma Bosche. O něm se traduje, že byl článkem v řetězu jakési odnepaměti fungující tajné společnosti a že jeho obrazy obsahují velké množství jinotajů. Ale ať už je tomu jakkoliv, tyto obrazy nezřídka skrývají před nezasvěcenými jistá tajemství. A podobné to bude zřejmě i s obrazy v kostele, které mají dokonce ukrývat šifru...
Na význam fresek v Jindřichově Hradci panují různé názory. Údajně se má jednat o apokalyptickou vizi a že ony zrůdy jsou vlastně mutanty vzniklými po jaderné katastrofě. Do podobné skupiny se dá zařadit tvrzení, že anonymní malíř tvořil pod vlivem nějakých přírodních drog...
Podívámeli se podrobněji do hradecké historie, napadne nás, že ani myšlenka o šifře kacířů, umístěné přímo před oltářem, nemusí být od věci. V letech 1335 – 1342 řádí v Jindřichově Hradci »svaté oficium« zosobněné inkvizitorem Havlem z Hradce.
Ten vyzývá měšťany, kteří vyznávají kacířství nebo je nějakým způsobem podporují, aby se dostavili ve stanoveném termínu buď před inkvizitora nebo před hradeckého faráře. Výzva papežského inkvizitora se zřejmě minula účinkem, jelikož roku 1340 vyhlašuje papež Benedikt II. proti heretikům na Hradecku křížovou výpravu.
Hned v dalším roce se dozvídáme o následcích vzpoury, která poničila Oldřichův hrad (a nepochybně město) a během níž bylo vypáleno mnoho okolních vesnic. Není tedy možné, že ještě před zničením města zanechali v kostele pronásledovaní nějaký vzkaz?
Čerpáno z knihy Toulky tajemnými místy Čechz edice Aha! Vychází 12. září! Koupíte v trafikách!
