Věstonická venuše slaví stovku!

Je nejznámější českou baculkou a také bezkonkurenčně nejstarší! Současně je naším nejcennějším uměleckým dílem, zhruba na úrovni Mony Lisy nebo Sochy svobody. Bez přehánění je Věstonická venuše unikát. Letos slavíme stovku od jejího objevení. A její stáří? Ač se to u dámy neprozrazuje, lze je přibližně datovat mezi 27 až 29 tisíci lety!
Jde tedy o dílo neznámého sochaře v období neolitu. Před sto lety ji našel tým Karla Absolona v Dolních Věstonicích na Pálavě. Věstonická venuše je figurka z pálené hlíny stará pravděpodobně až 29 000 let. Mluvíme o nejstarším uměleckém předmětu z keramiky na světě. Kopii a vše okolo nálezu i pravěkého sídliště v oblasti pod Pálavskými vrchy najdeme v unikátním muzeu Archeopark Pavlov. Letošní oslavy sto let objevu Věstonické venuše chystají i tady, další část proběhne v Brně.
Hitem projektu nazvaného Venuše100, který má i vlastní webové stránky, bude výstava v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v moravské metropoli. Hlavní roli na ní bude mít originál sošky. „Obvykle venuši kvůli obavám z poškození vystavujeme v krabičce, lidé ji tak vidí pouze zepředu. Tentokrát bude umístěna ve vitríně na otočném stojánku ve vzpřímené poloze, lidé tak budou mít jedinečnou možnost si ji prohlédnout ze všech stran a všimnout si některých detailů, jako je otisk prstu dítěte nad její levou hýždí,“ zmínil kurátor Věstonické venuše a šéf ústavu Anthropos docent Petr Neruda. Pokud zrovna venuše necestuje po výstavách, je bezpečně uložena v trezoru brněnského Moravského zemského muzea, od kterého existuje jediný klíč. A číselnou kombinaci k trezoru zná pak jen malá hrstka lidí.
Před 100 lety našli archeologové Věstonickou venuši
Vždy s policejní ochranou
Stejně jako třeba české korunovační klenoty je i Věstonická venuše národní kulturní památkou. Tuto ochranu získala v roce 2008. I kvůli tomu jsou s jakýmkoli jejím přesunem vždy spojena rozsáhlá bezpečnostní opatření. Venuši vždy hlídají těžkooděnci se zbraněmi, podobně jako tomu bývá při převozu jiných velmi významných uměleckých děl,
Fetiš, nebo sakrální figurka?
Vedou se debaty, zda je venuše soškou ke hraní, nebo snad fetiš či erotický nástroj. Nebo jde výhradně o umění, možná se spirituálním až mystickým významem. Přesný význam neznáme, ale bereme ji jako bohyni plodnosti v neolitickém období. Proto tuto dámu pravěký sochař vymodeloval s obřími prsy, širokými boky a masitými stehny. Tak si ostatně matku rodu představujeme dodnes.