Odhalení vědců: Jak opravdu vznikl Říp!

Mýty opředená hora Říp stojí na pozůstatcích lávového jezera, které zde bylo před 26 miliony let. Pod kopcem, na jehož vrchol přivedl podle legend předky praotec Čech, vědci objevili i řadu cestiček, jimiž se láva drala na povrch.
V útrobách Řípu vědci objevili sopečnou horninu s vějířovitě uspořádanými sloupcovitými puklinami, což je znakem lávového jezera. Magma horké až 1200 °C se tehdy střetlo s podzemní vodou české křídové tabule.
„Můžeme si to představit jako přetlakovaný hrnec na sporáku. Uvnitř se voda mění na páru a tlak roste. Pokud pára nemá kam uniknout, hrnec exploduje. Podobně je to i v přírodě. Voda se při kontaktu s magmatem bleskově přemění na páru, tlak vzroste a dojde k mohutnému výbuchu, který roztrhne horniny nad sebou,“ popsal Michal Andrle, mluvčí Přírodovědecké fakulty UK (PřF).
Tím vznikl kuželovitý útvar s mělkým kráterem, obklopený prstencem vyvržených hornin, který zaplnila láva. „V případě Řípu byl kráter po erupci zaplněn lávou. Centrální část, pravděpodobně původně rozsáhlejšího lávového jezera, dnes tvoří samotnou horu Říp,“ vysvělil Andrle. Poznatky týmu pod vedením geologa Filipa Tomka z PřF a Akademie věd ČR otiskl renomovaný vědecký časopis International Geology Review.
PŘIŠEL PRAOTEC DO SÁMOVY ŘÍŠE?
Byť neexistuje důkaz o pravdivosti legendy o praotci Čechovi, podle Hájkovy kroniky dorazil na Říp roku 644 a zemřel o 17 let později. To by ovšem znamenalo, že svůj lid přivedl do Sámovy říše, svazu slovanských kmenů, který na našem území existoval právě mezi lety 623 a 661 a vedl ho údajně kupec franského původu Sámo.
HOLÝ KOPEC
Původně byl Říp horou holou, kupou bezlesou, zalesněnou až v roce 1879 jejím majitelem Mořicem Lobkowitzem. Mimochodem, údajně ji zalesnil, aby se mu tam nescházeli lidé k velkým vlasteneckým shromážděním – táborům lidu – což bývala tehdy tradice, něco na způsob dnešních demonstrací.