Premiérová ražba před 700 lety: To jsou první české zlaté mince
Než se v českých zemích začalo platit zlatými mincemi, lidé používali stříbrné groše. Zlato bylo platidlem především pro nákladné mezinárodní transakce. Velký zlom nastal s příchodem Jana Lucemburského (1296 – 1346) na trůn. Na jeho pokyn se v pražské mincovně začaly razit florény. První kusy vznikly právě před 700 lety.
Kvalitní platidlo bylo potřeba kvůli rozvoji obchodu. Ještě v dobách vlády Václava II. se v českých zemích díky bohatým nalezištím stříbra platilo pouze grošem. Ražba prvních zlatých českých mincích, které získaly název florény, začala 3. ledna 1325. Praha se tak tehdy zapsala do historie coby první město na sever od Alp, kde zlatá mince vznikala. A čí to byla zásluha? Jako nejvyšší mincovní jednotku florény nechal podle vzoru z Florencie vyrazit český král Jan Lucemburský, rytíř a válečník, který byl proslulý svými dluhy.
Jejich vývoz mu ovšem přinesl vysoký zisk. Florény se podobaly svému italskému vzoru, k Janu Křtiteli a lilii přibyl český lev a jméno Jana Lucemburského s titulem. Původní předlohu pak opustily za Karla IV., kdy se pro ně vžil název dukát. Poté vznikaly dukáty královské i císařské, na líci nechyběla Karlova podobizna. Nové dukáty se přestaly razit za husitských válek, v českém království je obnovili až Jagellonci. Díky kontrolovanému množství zlata zůstávaly dukáty spolehlivou měnou i staletí po Lucemburcích. Ražba dukátů byla v českých zemích zastavena v lednu 1856.
Víte, že...
...český florén vážil 3,53 gramu a byl ze zlata o ryzosti 990/1000? Jelikož zlata v Čechách nebylo mnoho, nejčastěji užívanou měnou zůstal stříbrný pražský groš. Šestnáct se jich ve 14. století rovnalo jednomu florénu.
Začali už Keltové
Historie ražených mincí na českém území sahá hluboko do minulosti. Svá kovová platidla měli už Keltové, v 10. století za vlády Boleslava I. začala ražba stříbrných denárů, které nahradil až pražský groš po mincovní reformě Václava II. Za Přemysla Otakara I. začala ražba brakteátů, tedy jednostranně ražených mincí z tenkého plechu.
Těžilo se v Kašperkách
Vedle Jílového byl v předhusitské době považován za nejdůležitější zlatonosný revír ten v okolí Kašperek. Za Jana Lucemburského byla lidnatá osada Kašperských Hor povýšena na horní město. Udělil sídlu znak, pečeť a privilegium, kterým je osvobodil od placení cla a mýta. Původní znak Kašperských Hor s hornickým nářadím, je nejstarším městským znakem v Čechách. Doložený je rok z 1345.
