Velké srovnání cen potravin: Kdo má máslo hlavě?
Že mají hlouběji do peněženky, pociťují všichni Češi. Podle dat Českého statistického úřadu byla říjnová inflace meziročně 2,8 %, a stoupla tak ze zářijových 2,6 %. Dražší bylo zejména bydlení, ale činily se i některé potraviny. Mezi nimi nejvýrazněji máslo, které za rok zdražilo o 71 korun. Proč je tak drahé a co další potraviny? A kdo za to může? To zjišťoval deník Aha!.
Ministerstvo zemědělství: Je za tím část velkých mlékáren a prodejců
Aha! se ptalo i na ministerstvu zemědělství, kam až mohou ceny ještě růst a co rezort v tomto duchu očekává od posledních měsíců roku. „Ministerstvo zemědělství neurčuje ceny potravin ani nemá přímý vliv na jejich výši. Naším primárním úkolem je dohled nad bezpečností a kvalitou potravin,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. A řeší nějak ministr Marek Výborný (48, KDU-ČSL) vysoké ceny s potravináři, agrárníky a obchodníky?
„Pan ministr v rámci svých kompetencí jedná pravidelně se zástupci zemědělců, potravinářů i obchodníků, primárně s nimi řešíme nastavení podpor, snižování byrokracie, investice či úpravy legislativy. Na cenotvorbu jednotlivých článků řetězce nemá ministr zemědělství přímý vliv, využívat může pouze svůj neformální tlak,“ popsal Bílý s tím, že kontrolu, zda vše probíhá podle zákona, dozorují příslušné orgány, jako je Česká obchodní inspekce. Deník Aha! také připomněl rezortu, že v roce 2017 se tehdejší ministr Marian Jurečka (43, KDU-ČSL) k cenám často vyjadřoval a vinil z vysokých cen řetězce.
Podle ministerstva ale z čísel vyplývá, že na vině nejsou zemědělci. „V případě spotřebitelského balení 250 g másla činí nárůst kvůli zdražení mléka max. 1,45 Kč, máslo ale zdražilo výrazně více. Za cenou tedy zjevně stojí část velkých mlékáren a prodejců, kteří se snaží využít situaci na trhu před Vánocemi. Podle pana ministra je proto důležité, aby příslušné kontrolní orgány hlídaly férovost trhu,“ dodal Bílý.
Potravinářská komora: Obchodníci citelně zdražují
S analýzou vysokých cen másla přišla i Potravinářská komora, která zastupuje výrobce. „Důvody jsou především následující: pomalu rostoucí výkupní ceny mléka, nedostatek mléčného tuku na trhu, ale i vyšší cena lidské práce a energií. K nepříznivé situaci podle Potravinářské komory přispívá také citelné zdražování na straně obchodníků,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Podle něj potravináře trápí rostoucí vstupní náklady, třeba výkupní ceny mléka, dražší lidská práce i vysoké ceny energií. Svůj vliv má i dlouhodobě rostoucí cena mléka. „Přestože rozdíl na litru mléka během čtyř měsíců je jen 0,43 Kč, na kilo másla výrobci potřebují průměrně 22 litrů mléka. Na jednom kilogramu másla takový zdánlivě nepatrný rozdíl činí celkem 9,46 Kč,“ uvádí a podotýká, že problém je i to, že celý evropský trh se potýká s nedostatkem mléčného tuku a v Česku je tento problém dlouhodobý.
„Tuzemské mlékárny tak musí kupovat smetanu, z níž se máslo vyrábí, i ze zahraničí a za evropské tržní ceny. Zatímco výrobci v lednu nakupovali smetanu za 60 Kč/kg, nyní dosahuje hodnoty i přes 100 Kč/kg,“ pokračoval mluvčí s tím, že i když dojnice letos zatím nadojily více mléka, roste také poptávka po mléčných výrobcích. „Pokud jde o obchodní přirážky, podle statistiků výrobci másla v září meziměsíčně zvedli jeho cenu v průměru o 15,8 Kč/kg. Obchodní řetězce ovšem podle ČSÚ z měsíce na měsíc v září navýšily svou obchodní přirážku u másla po odečtení DPH o 15 %, tedy o 26,93 Kč/kg. Takto razantní navýšení cen v obchodech podle Potravinářské komory není nijak opodstatněné,“ dodal Zemánek.
