Ukončete výstup a nástup... Pražské metro se rozjelo před 50 lety!
6 fotografií
Byla to sláva veliká a pro metropoli důvod pořádně se pochlubit. Po sovětské Moskvě i československé hlavní město dostalo metro. První souprava se rozjela podzemím Prahy před 50 lety!
V kalendáři byl 9. květen 1974 a kdo mohl, chtěl být u toho, když tehdejší prezident republiky Gustáv Husák (†78) na Kačerově přestřihl pásku a první cestující za doprovodu lepých průvodčích sešli pod zem na nástupiště zázraku jménem metro. Do práce je začal pravidelně vozit následující den v 5:00 ráno. „Není to zbytečný luxus, a přitom je to krásné,“ zhodnotil Husák několikaleté úsilí geodetů, stavbařů i dopraváků. Za pár minut do centra svezla vybrané hosty první souprava. „Bylo to vyvrcholení několika let ostře sledované práce,“ popsala Aha! pamětnice Jana H. (76). „Provázely ji i průšvihy, ale také nevídané možnosti díky technice ze západu. Metru se věřilo,“ uvedla. A věří se mu dál. Názvy zastávek i vestibuly se změnily, trasy prodloužily, systém zmodernizoval. Metro ale zůstává nejvyužívanějším a nejrychlejším dopravním prostředkem pražské městské dopravy. Tak tedy: Ukončete výstup a nástup, souprava vyráží do dalšího půlstoletí.
Vyhrálo ČKD, rozjel se Metrovagonmaš
Vozy metra byly sovětské výroby, byť v červnu 1968 uspěl mezi původními nabídkami model ČKD Praha. Prototyp měl být dodán o rok později. Politické špičky ovšem 24. března 1971 sáhly po moskevské verzi. Důvody si domyslete. Na koleje tak vyrazily vozy Ečs z Mytiščinského strojírenského závodu, pozdějšího Metrovagonmaše, dle odzkoušených modelů. Ve výrobě byly mezi lety 1972 až 1976, jeden vagon nabídl 42 míst k sezení a 220 k stání.
Devět linek, miliony cestujících
Už rok probíhala i ražba linky A z Dejvic na Vinohrady, když se céčko rozjelo. Zpočátku přes devět zastávek trasy Kačerov – Budějovická – Mládežnická (dnes Pankrác) – Pražského povstání – Gottwaldova (dnes Vyšehrad) – I. P. Pavlova – Muzeum – Hlavní nádraží – Sokolovská (dnes Florenc). Pravidelný provoz zahájilo také depo Kačerov a prozatímní dispečink na I. P. Pavlova. Dnes využívá podzemku asi milion cestujících denně. Za první rok provozu svezlo metro jen 38 904 000 lidí, pro srovnání, v roce 2022 jich bylo o zhruba 300 milionů více, 338 136 000.
Mocní pěli ódy
„Současný dopravní systém Prahy neodpovídá potřebám jejího rozvoje jako hlavního města naší socialistické republiky, ani potřebám socialistického životního stylu Pražanů,“ vysvětlil nutnost obří modernizace dopravního systému Mikuláš Lacek (†81), mezi lety 1971 až 1987 generální ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy. Projekt pak byl dlouhé roky vizitkou společnosti. „Metro patří k největším stavbám socialismu v naší vlasti. Je, a věříme, že vždy bude, hrdostí nejen Pražanů, ale celé naší republiky,“ pěl chválu i vedoucí tajemník pražské KSČ Antonín Kapek (†67), jeden z velkých strůjců normalizace.
Metro v číslech
5 let po zahájení provozu, 12. srpna 1978, se metro rozjelo také na lince A, Muzeum se stalo první přestupní stanicí.
65 kilometrů, zhruba tolik měří síť metra.
2748 m je nejdelší úsek mezi dvěma stanicemi, Nádraží Holešovice a Kobylisy.
425 m měří naopak nejkratší úsek mezi stanicemi Hlavní nádraží a Muzeum.
1,6 milionu lidí průměrně denně metrem jezdí.
53 metrů pod zemí leží nejhlouběji položená stanice Náměstí Míru, má také nejdelší eskalátor, 87 metrů zdolá za zhruba dvě minuty.
120 tisíc lidí zhruba denně projde nejvytíženější stanicí I. P. Pavlova, podobně je na tom Dejvická.
12. místo mezi nejkrásnějšími stanicemi metra v Evropě drží podle CNN Staroměstská, nejvíce odpudivá je prý Vltavská.
Začalo to u Rotta
Nejenže Praze dal legendární železářství U Rotta, obchod s nástroji a zbožím kovovým, Ladislav Rott (1851 – 1906) stanul i na počátku metra. „Dovoluji na to upozorniti, že bylo by lze nákladem poměrně nepatrným zříditi dráhy podzemní,“ napsal 2. června 1898 městské radě. Jím navrhovaná linka měla vést přes centrum z Karlína do Podolí, druhá z Malé Strany na Vinohrady. „Dráhy podzemní jsou v Londýně, Paříži i Berlíně,“ argumentoval. „Tento způsob zajisté by se osvědčil,“ věřil. Jeho nápad ale zůstal na dlouho bez odezvy.
Automatická budoucnost
Kam se bude metro dál vyvíjet? Aktuálně chce pražský dopravní podnik vypsat zakázku za 86 miliard korun na automatizaci provozu na metra C a nákup 52 automatických souprav na tuto linku, 16 souprav pro budovanou linku D a nutné úpravy stanic v celkové hodnotě 35,9 miliardy korun. Zbytek tvoří provozní náklady na zajištění údržby po dobu 35 let. „Dodávka všech vlaků by se měla uskutečnit po roce 2029, dodavatel by měl být vybrán do konce příštího roku,“ uvedl generální ředitel společnosti Petr Witowský.
6 fotografií
