Lékařka Marta Sobotková: Kolik nemocí za rok je normální...
4 fotografie
Co se vlastně v našem těle děje, když přijdeme do kontaktu s nějakým virem nebo bakterií?
"Je potřeba říct, že bakterie s námi žijí, jsou všude kolem nás. Dokonce ani naše kůže není sterilní, takže do kontaktu s nimi přijdeme denně. Ale to, jestli budou působit nějaký problém, je dáno dvěma faktory. Jednak tím, zda je ta bakterie zlá a chce nemoc způsobit, jednak stavem imunitního systému. Pokud člověk má nějakou poruchu imunitního systému, tak může onemocnět po kontaktu s patogenem, který běžně nemoci nezpůsobuje.“
A pokud je imunitní systém v pořádku, jak po kontaktu s tou zlou bakterií zareaguje?
„Imunita má dvě základní složky. Jedna je vrozená, druhá je adaptivní neboli získaná. Když do organismu pronikne nějaká cizorodá nebezpečná struktura, tak imunitní systém ji, aby se vůbec mohlo něco odehrát, musí rozpoznat. Toto rozpoznání probíhá podle obecných vzorců, které se na povrchu patogenu vyskytují – a o to se stará ta vrozená imunita. Reaguje velmi rychle, ale v řadě případů není dostatečně silná, aby patogen eliminovala. Spíš ho lokalizuje, začne imunitní reakci. Na to, aby došlo ke správné eliminaci, musí začít pracovat imunita adaptivní, kterou si budujeme po kontaktu s patogenem.“
Čili po prodělání určité nemoci se v imunitním systému uloží jakýsi návod k tomu, jak ji podruhé zneškodnit.
„Zjednodušeně řečeno. Jestliže jsme se s nějakou chorobou v minulosti setkali, příště si ji adaptivní imunita bude pamatovat a zareaguje rychleji. Adaptivní imunitu přitom posiluje také to zmiňované očkování. Tím právě naše tělo učíme správně reagovat na určitou cizorodou strukturu.“
A co tedy v konečném důsledku rozhoduje o tom, jestli nějakou nemoc chytíme?
„Aktuální stav imunitního systému. Jestli máme dostatek vitaminů, nejsme ve stresu nebo jsme přednedávnem neprochladli. Rozhodující ale je, jestli se náš imunitní stav s danou nemocí už někdy setkal. Pokud jsme před pár týdny prodělali chřipku, patrně už ji znovu nechytíme.“
Když jste zmínila vitaminy – má smysl užívat nějaké ve formě doplňků stravy, nebo je to spíš marketingový tah?
„Já se domnívám, že naše populace, která se stravuje poměrně pestře, by vitaminovým deficitem trpět neměla, a jejich užívání je proto zbytečné. Jedinou výjimkou je vitamin D, kterého má přirozeně většina z nás nedostatek. Jeho substituce je výhodná zejména v zimních měsících, protože se tvoří v kůži působením slunečního záření. A pak tu jsou samozřejmě lidé, kteří drží extrémní diety, třeba vegani. Tam k deficitu vitaminů a nutnosti jejich doplňování docházet může.“
A co v případě, že jsme často nemocní?
„A co je to často? Je třeba zmínit, že určitá nemocnost za rok je naprosto normální. Dva až tři infekty bez nutnosti užití antibiotik jsou běžné a nepředstavují z imunologického hlediska žádný problém.“
U dětí je to číslo prý ještě vyšší.
„Tam se mluví o pěti až osmi nemocích ročně. Navíc musíme počítat s tím, že když dítě nastoupí do kolektivu, začne se přirozeně promořovat a nemocnost bude velmi vysoká, přestože dítě netrpí žádnou poruchou imunity. A to se pak potažmo vztahuje i na rodiče, kteří od svých ratolestí tyto školkové nemoci chytají.“
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (5.5.2024)
4 fotografie
