Šéf ředitelství silnic Mátl: Hotové dálnice do 10 let? Reálné to je! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 23. dubna 2024

Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří

Šéf ředitelství silnic Mátl: Hotové dálnice do 10 let? Reálné to je!

Radek Mátl
Radek Mátl (Foto Aha! – Tonda Tran )

Dálnice v Česku mají být hotovy do roku 2033. Ambiciózní plán vyhlásil ministr dopravy Martin Kupka (48, ODS). Jako reálné to vidí i generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl (44). Ovšem podotýká, že cesta k cíli bude ještě dlouhá.

Jakými novými úseky se letos svezeme?

„Asi nejvýznamnějším úsekem pro všechny občany bude obchvat Českých Budějovic 28 km na dálnici D3 od Úsilného až po Kaplice-Nádraží. Zároveň je v naší gesci dostavba dálnice D55 mezi Babicemi a Bzencem, dokončit by se měla na začátku prosince letošního roku. A pak do toho určitě spadá taky PPP projekt dálnice D4, kde 32 kilometrů teď dostavuje koncesionář (firma Vinci contruction CS - pozn.red.). Ještě sem patří úsek D6 na obchvatu Krupé, D48 Bělotín-Rybí a D7 u Chlumčan.“

Ministr Kupka mluvil o tom, že do 10 let by měla být hotová základní dálniční síť. Je to reálné?

„Jsem přesvědčen, že to reálné je. V současné době na všech dálničních úsecích probíhá intenzivní příprava staveb. Samozřejmě jsou komplikovanější úseky. Týká se to zejména středočeské D3, severní části Pražského okruhu, D52 a částečně i D49. Ale jsem přesvědčen o tom, že pokud bude dostatek finančních prostředků na přípravu i samotnou realizaci, tak jsme schopni tyto úseky zhruba do šesti let připravit tak, abychom je posléze mohli realizovat do roku 2033.“

Takže jde v tuto chvíli o rok 2033?

„Cílem je rok 2033. Ty úseky, které jsem jmenoval, jsou nejproblematičtější z toho důvodu, že s vysokou pravděpodobností zde bude odpor proti těm trasám. V rámci schvalovacích procesů a správních rozhodnutí se dá očekávat různá odvolání, možná i soudní řízení, a to může být pro nás zásadní komplikace. Ten odpor se samozřejmě může promítat nejen do správních rozhodnutí, ale i do výkupu pozemků.“

Na konci minulého roku firma MI Roads, která nebyla vybrána k dostavbě D11, podala námitky a podnět k antimonopolnímu úřadu. V jaké fázi je rozhodnutí?

„V současné době čekáme na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zdali rozhodne v náš prospěch nebo ve prospěch té společnosti. Pro stavbu je to výrazná komplikace, protože byla připravena k zahájení v prosinci loňského roku. Očekávám, že by někdy nejpozději v průběhu dubna mohlo být prvoinstančně z jeho strany rozhodnuto.“

Kdy tedy mohou řidiči očekávat, že se projedou po té dálnici až do Polska?

„Předpokládám, doufám a věřím, že opravdu ještě během prvního pololetí stavbu zahájíme. To se bavíme o tom hraničním úseku, což jsou asi 3 kilometry. Zhotovitel na to má 18 měsíců, takže na konci roku 2025 by se už mělo jezdit po třech kilometrech dálnice D11 úplně u hranic.“

A co ten zbytek?

„Na zbytek úseku má 42 měsíců, to znamená, je to zhruba o dva až tři roky později, tedy do konce roku 2027. Pak bychom už jezdili mezi Trutnovem a státní hranicí. Úsek mezi Jaroměří a Trutnovem v současné době připravujeme a chtěli bychom do pololetí letošního roku vypsat výběrové řízení na zhotovitele tak, abychom v roce 2025 zahájili stavbu. V roce 2028 by mohla být dálnice D11 dokončena v celé své délce.“

Vraťme se nyní k dálnici D3. Ta je důležitá pro mnoho Čechů. Jak je tedy možné, že ještě pořád jezdíme po silnici 1. třídy už od Českých Budějovic?

„Asi největší problém je obchvat samotných Českých Budějovic, který se začal realizovat v roce 2019. Bohužel technické obtíže při výstavbě tunelu Pohůrka nás brzdily, takže to zprovoznění přijde až letos. U toho zbytku příprava dlouhodobě stála, dokonce v letech 2013 a 2014 se spekulovalo, že by se stavěla pouze rychlostní komunikace. Ta příprava neměla žádné grády. A něco podobného se ještě nedávno dělo i v Rakousku, kde řešili, zdali má smysl vynakládat finanční prostředky na ten hraniční úsek.“

A jak je to na druhém konci dálnice D3? Tedy napojení na rakouskou A7 a spojení Prahy a Lince. Pořád je realistický rok 2031?

„Je to naším cílem. Všichni kdo se o problematiku zajímají, ale vědí, že vůči této části D3 je poměrně velký odpor. Občanská sdružení do toho vstupují poměrně úspěšně, blokují veškeré procesy, které v rámci této přípravy provádíme v posledních letech. Přesto věřím, že tu stavbu nejpozději v roce 2028 zahájíme a pak v roce 2031 zprovozníme, ale všichni víme, že to je hodně náročný úkol. Znamená to, že všechny kroky musí být činěny paralelně a nesmí nás zastavit nějaké negativní rozhodnutí soudu nebo odvolacích orgánů.“

Jak vnímáte to nedávné rozhodnutí vlády zvýšit dálniční poplatky?

„Za mě to není nic dramatického. Musíme si uvědomit, že dálniční síť se rozrůstá a náklady na údržbu také rostou. Stát potřebuje finanční prostředky mít k dispozici. Osobně si nemyslím, že dneska 800 korun by bylo nějak moc. Když si vezmete, co si dneska za tu částku pořídíte.“

Takže s tím krokem souhlasíte?

„Osobně s tím krokem vlády souhlasím. A na druhou stranu my na rozdíl třeba od Rakouska, od Německa a dalších zemí nemáme žádné další poplatky na dálniční síti. To znamená, pokud si koupíte dražší dálniční známku, tak už všechno projedete bez dalších poplatků. Což se třeba Rakouska netýká.“

Také tam ta síť je v trochu jiném stavu.

„ Jednoznačně! Mají úplně jiné objekty, jsou to drahé mosty, jsou to drahé tunely, za které se posléze platí. Ale ty náklady tam jsou pro vás zvýšené, pokud chcete dálniční síť projet. I když máte dálniční známku, tak stejně musíte ještě platit za další úseky.“

Mluvil jste o PPP projektu na dálnici D4. Proč se touto to formou nepostupuje i u jiných projektů? Nebyla by vhodná třeba u dálnice na Mikulov?

„PPP projekt je určitě výhodný v době, kdy stát nedisponuje dostatkem finančních prostředků, aby realizoval stavby konvenční metodou. Dobu výstavby to ale moc neovlivňuje. Ředitelství silnic a dálnic musí provést kompletní přípravu stavby, výkupy pozemků, získání stavebních povolení a pak se to předá koncesionáři. To znamená, že dobu výstavby to nikterak neurychlí. Je potřeba, aby si to stát pořádně spočítal. Ten koncesionář si rizika spojená s tím, že tu stavbu musí postavit a posléze 25 let provozovat nechá samozřejmě zaplatit. Pro stát to pak znamená na 25 let mandatorní výdaj.“

Takže to není vhodné třeba pro D52 mezi Brnem a Mikulovem?

„V případě D52 to úplně vhodné není z důvodu, že než by se samotný PPP projekt připravil, tak jsem přesvědčen, že minimálně ten hraniční úsek už začneme stavět. Chybějící úsek je relativně krátký. Snažíme se pro PPP projekty volit delší úseky. Proto byla vybrána dálnice D4, proto dneska se připravuje dálnice D35 (Parubice-Olomouc-Lipník nad Bečvou - pozn.red).“

Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.